One direction - the secret

One direction - the secret 14

Louis:

Na parkoviště přijelo auto a z něj vylezla žena tolik podobná jemu. Sklopil jsem pohled a doufal, že si mě nevšimne. Můj taxi naštěstí přijel a já rychle nastoupil. Ani nevím proč vlastně takhle utíkám,.. ale něco mě prostě popohánělo pryč.

Z taxíku jsem vylezl u motelu, kde už bylo hrobové ticho. Není se čemu divit, už bylo pozdě. Zalezl jsem k sobě a lehl si do postele. Víčka mi vyčerpáním z breku opět sami klesli. 

Probudil jsem se až nad ránem, protože mi někdo bušil na dveře. Rozespale, v pomačkaným oblečení jsem otevřel. Co to sakra? promnul jsem si oči a podíval se na Nialla. 

"Co si sakra myslíš, Louisi?" nadechl jsem se, abych mohl odpovědět, ale on se jen pozval dál a já za ním zavřel dveře. "Nemůžeš jen tak zmizet..." sedl si na neustlanou postel a podíval se na mě. "Harry je v nemocnici."

"Já vím." pokrčil jsem rameny a šel si pro peněženku. 

"Měj se,.." znovu jsem otevřel a chtěl odejít, ale Niall mě chytil za ruku a smýkl semnou zpátky do pokoje. Chladná zeď mě zastudila na zádech. 

"Laskavě mi aspoň vysvětli, co se stalo..." oči se mu zalesknuli slzama. Tohle mi nedělej, Horane. Nemohl jsem se na něj dívat a nervózně se kousnul do tváře.  Pořád jsem na sobě cítil jeho pohled a slyšel, jak popotahuje. Nesnáším když brečí, sakra.

"Nialle, nejde to. Nech mě, jo?" 

"Ne, nenechám. Nemůžeš jen tak zmizet. Prostě to nejde. Víš jak jsme se o tebe báli? a co Harry? co to mělo znamenat? jaký tajemství?"

"Nepřijde ti, že je to tak trochu moje věc?"

"Tak tvoje věc? jsi naše rodina! a ta přece nemá tajemství, ne? sám si to napsal,.."

"Není to tak snadný."

"Je, copak myslíš že tebe nebo Harryho potopíme?"

"Tos řekl ty."

"No ale ty to naznačuješ."

"Jak si mě našel?"

"Tvoje auto. A jedna fanynka psala, že hrozně hezky voníš."

"Cože?"

"Jo, byla u tý nehody s Harrym."

"Takže víš, že o té nehodě vím. Proč si mi o ní teda říkal?"

"Protože mě zajímala tvoje reakce."

"Nialle..."

"Byls u něj?"

"Nialle!"

"Je na tom fakt špatně. A jeho mamka na tom není o moc líp. Divila se, že tam zrovna ty nejsi."

"Neulehč-"

"Ty si nezasloužíš abych ti něco ulehčoval! vzal sis pár švestek a jen tak nás opustil!"

Kdybych neodvrátil pohled od země, asi bych ji propálil. Co mu na tohle mám asi říct? nemůžu mu vyklopit nic, protože by si to Harry nepřál... pamatuju si naše debaty na tohle téma. Kluci to nepochopí. Povzdechl jsem si.

"Nialle, prosím..."

"Pojeď semnou za klukama do nemocnice."

"Ne,.."

"Louisi, nech toho... nemůžeš prostě utýct. Jsi jeden z nás. Vždycky budeš."

"Já vím, ale prostě mám svý důvody! sakra proč to nevidíš?" teď se slzy do očí hrnuli i mě.

"Lou, zajdem někam na jídlo, jo? vyřešíme to spolu." objal mě a položil si hlavu na moje rameno. Moje ruce pořád leželi podél mýho těla. Nikam s ním nemůžu. Nechci.

"Musím jet za Amandou, máme sraz." na to se ale Niall odtrhnul. Jo! trefa do černýho.

"Oh, vážně? jenomže ta už je v nemocnici. Hledali jsme ji jestli o tobě něco neví a ona řekla, že neví." sakra. Sakra, zatraceně. Polknul jsem.

"Proč mi lžeš?" jasná otázka. Jenomže já nemohl odpovědět. Bylo mi zle ze mě samotnýho. "Půjdem, jo?" chytil mě za zápěstí a odvedl k autu. Za volantem seděl Liam. No bezva. Nezmínil se. S povzdechem jsem sednul na zadní sedadlo a připásoval se.

Liam se na mě otočil a natáhl ruku.

"Myslím, že tohle je tvoje." podával mi můj mobil. Vzal jsem si ho a chvíli na něj jen čuměl, zatímco auto se rozjelo. Po usilovném boji uvnitř mě jestli ho zapnout nebo ne, jsem se rozhodl to zkusit.

Hned se začal ozývat zvuk příchozích zpráv. Spousta zmeškaných hovorů od Amandy chvilku po té, co sem jí volal. Asi se mě snažila sehnat. Jel jsem níž a málem to semnou seklo. Snad milion zpráv o tom, že mi Harry volal a x sms. Rozklikl jsem tu poslední.

Kurva Louisi! zvedni ten posranej telefon!

Četl jsem další a další až jsem došel k té úplně první.

Přišla asi dvě hodiny potom, co jsem šel na večeři k Amandině rodině.

Ja nechtel nic znicit a rozhodne jsem ti nechtel ublizit do hajzlu. Ja te miluju kurva. Mike je kreten, vzdycky kdyz je pobliz vsechno zesere. Nikam nejdes jo? to nemuzes udelat Lou! 

Jednoduchá zpráva, ale vyvolala ve mě tolik emocí. A já myslel, že se nezajímal... slzy tekly proudem a já chtěl co nejdřív do nemocnice.

Jenomže když jsme tam dojeli, v Harryho pokoji mě odhodlání přešlo. Kurva, tohle se nemělo stát...

Takže bobíci, další díl je na světě. ^^ Líbí? nelíbí? ^^