One direction - the secret

One direction - the secret 21

Harry: 

Uběhlo už třicet dní, co se mi Louis vyhýbal. Nemohl jsem ho zastihnout na mobilu, na netu, prostě nikde. Jako by se po něm slehla zem - přede mnou. Nikdo mi o něm nic nechtěl říct a já se prostě snažil dělat. že neexistuje. 

Jenomže čím víc jsem se snažil, tím míň příjemně mi bylo po boku Mika. Všiml jsem si, jak se ani nesnaží skrývat když flirtuje s jinýma a mnohdy i s holkama. Bylo mi z toho špatně. Choval se ke mě hezky vlastně jen když semnou šel na kontrolu do nemocnice.

Pak se choval jako bych ho omrzel. Pokaždé, když jsme spolu šli pít, následoval sex. Bez citů. Poháněnej jenom líhem v naší krvi. Většinou jenom někde na záchodech nebo na zadních sedadlech v autě, protože jsem odmítal se zase praštit do volantu.

A i když jsem si to s ním užíval, něco mi celou dobu chybělo. Cítil jsem se tak nějak okradenej. Kluci z kapeli se snažili mi zvednout náladu a občas se jim to povedlo, ale pak se to pokaždé nějak podělalo. 

Pomalu každej den sem začal být pěkně nasranej a nebyl víkend, kterej bych neprochlastal. Lajcky řečeno, šlo to semnou z kopce a moc dobře jsem to věděl. A ne, nechtěl jsem s tím nic dělat. Protože kurva nebylo co.

Bulvár o mě psal pořád nějaký sračky, když to nebyl článek o tom, že jsem buzna, byl to článek alá Harryho Stylese podvádí jeho přítel a doloženo fotkou, kde se Mike po někom plazí. A aby toho nebylo málo, když jsme byly tenhle víkend v Planet baru, dorazil tam i nějakej teď hrozně známej herec.

Ale asi to s tou jeho slávou tak horký nemohlo bejt, nikdy sem o něm neslyšel. Mike si to s ním rozdal skoro na barovým pultu a já se sebral a šel s flaškou Jacka pryč. Další den mi volal Mike s tím, že se chovám jako primadona.

Jasně. Nakonec je to všechno moje chyba. 

Třicátej den je dneska. Ležím v posteli s peřinou u brady, v ruce držím flašku vodky a okolo mě je nehoráznej bordel. V televizi hraje nějaká romantická sračka kterou skrz opuchlý oči a slzy, který se pořád nezastavili, stejně nevidím. 

Projela mnou vlna nasrání, když v televizi naskočila reklama a v ní byla reklama o naší skupině a o tom, že Louis už v ní není. Hodil jsem čtyřicet dvojku o zeď a mrzelo mě to jen proto, že mi otupovala moje zasraný smysly.

Natáhl jsem se pro telefon na druhý straně postele a vytočil číslo na Louise. Dlouho jsem čuměl na zelený tlačítko a můj palec se celej třepal jak jsem se nutil po něm přejet, ale nemoh' sem. Prostě to nešlo. 

A tak flaška vodky nebyla jediná, co se rozbila o zeď. Display mýho Iphonu křupl a mě to bylo jedno. Cítil jsem se jako lidská sračka. A nejlepší je, že ani nevím kde se tohle nasrání ve mě bere, ale není mi cizí a to je to, co mě děsí nejvíc. 

Nepřišlo mi cizí na celý kolo řvát kurva, do hazlu nebo lidem nadávat do kryplů a kreténů. Rozbíjení věcí mi přišlo taky naprosto typické pro mě. 

Vážně jsem se pokaždý choval takle? s povzdechnutím nad sebou samým jsem se přebrodil přes bordel a obešel střepy k rozbitýmu telefonu. Display sice vypadal jako po spadnutí z mrakodrapu, ok, přeháním, ale prostě byl totálně v píči, ale telefon jako takovej furt fungoval.

Povrch obrazovky byl na dotek drsnej a vystouplej střep mě škrábnul do prstu. Fascinovaně jsem zíral na krev na palci. Zavrtěl jsem hlavou a hodil telefonem znovu. Naštvaně jsem si stoupnul a vyběhl z pokoje.

Šel jsem do haly hotelu. Ostatní hosté na mě zírali jako bych byl špína. Ani se jim nedivím. Moje mastný vlasy a lehký strniště asi nepůsobili zrovna,.. no, nejlíp. Rozhlížel jsem se okolo sebe a snažil se najít někoho nebo něco, co by mi pomohlo ventilovat vztek.

A nepřišlo mi lepšího nic jinýho než dojít ke květináči a pořádně si do něj kopnout. A pak i do toho druhýho, aby mu to nepřišlo líto. A když se okolo mě utvořil hlouček lidí, zatmělo se mi před očima a myšlenky najednou jako by úplně zčernali.

A byly černý dokud se mi před očima neodehrála scénka. 

Hotelová hala. Zmatený pocity. Neštěstí, sebelítost a sebepohrdání. Zlomený srdce. A dojem, že si za to můžu sám. Květináč, na pardť. Druhej květináč, taky na sračky. Telefon. Niall a Liam. Motorka, chlast. A najednou nic. 

"Co to kurva?"

Ahoj miláčci. :3 Myslím, že se pomalu blížíme ke konci Q_Q takže dneska mám pro vás takovou jinou random otázku, než jindy.:D Chtěli by jste pak nějakou další povídku? ^^ popř. jestli jo, jakou (bro)manci? 

a) Larry (again:D)

b) Narry

c) Niam

d) Zouis

See yaaa, love ya, adore ya! 

Komenty a votes please ^^ xx