One direction - the secret

One direction - the secret 23

Harry:

"Harry?" zastavil jsem se, ale neotocil. Nechtel jsem videt jeho vyraz. Kdyz rikal moje jmeno, srdce mi radostne zapleskalo, ale kdyz pak dlouho, ve skutecnosti jen par vterin, nic nerikal, sel jsem dal.

Netusim, co jsem cekal ale ze ho uvidim s jinou? to rozhodne ne. Taxik davno odjel a rozbitej telefon lezici v hotelu mi bral moznost si zavolat dalsi.

Sel jsem pesky a potkal hrstku fanousku. Jejich jekot ale lakal dalsi a dalsi a me mozek uplne vynechal nejakej pud sebezachovy a zmohl jsem ses jen na to, stat jako prikovanej.

"Pane boze!"

"To neni mozny!" 

"Holky koukejte!" jedna rvala pres druhou a ja se snazil zjistit proc tak najednou vyvadi a bohuzel jsem to i zjistil.

"Pujcite mi ho na moment?" mracil jsem se a snazil rychle vydedukovat, co muze chtit. A nez jsem se rozhoupal, sedel jsem v kavarne.

"Jsem-"

"Devka?"

"Harry!"

"Copak? odhalil jsem na verejnosti tvou tajnou identitu?"

"Tohle nemusim poslouchat,.."

"Co s nim mas?"

"S kym, Harry?"

"S Louisem."

"Tohle je absurdni, Harry!"

"Pro tebe pan Styles."

"Jsi blazen."

"To rikas ty."

"Harry,.."

"Tak co s nim mas?"

"Nic? nechce me, boze."

"Blby co?"

"Ani ne, kdybys me nechal domluvit, vedel bys-"

"Vim dost, sklapni."

"Jsi fakt idiot.

"Furt lepsi nez bejt ty." 

"To nemam za potrebi, fakt ne. Chtela sem ti pomoct."

"Cim? balenim nekoho koho miluju?"

"Vim, byly jste nejlepsi kamaradi ale casy se meni a Loui je ted dost uzavrenej,.."

"Kamaradi? pochybuju. Sice si to nepamatuju ale sem si jistej, ze to co mezi nama je neni jen kamaradstvi."

"Harry, Louis neni gay!"

"Jsi si jista, segra?"

Oba jsme se prekvapene podivali na Louise. Ja proto, ze ji rekl segra a ona proto, ze vlasne prozradi ze je gay. Musel jsem se nad tím ušklíbnout, protože to fakt jinak nešlo. Komická situace, poslouchat je jak se hádají. 

Louis se změnil. Kruhy pod očima, výrazně viditelný lícní a klíční kosti,.. hrůza, skoro bych ho ani nepoznal.

"Lottie, sklapni už." Louis začínal být pěkně podrážděnej a mě přestávalo bavit je poslouchat, moje nálada byla pod bodem mrazu i když fakt, že s tou holkou nic nemá mě aspoň trochu utěšil. Vstal jsem a chtěl odejít, když mě někdo chytil za zápěstí. 

"Jdeš někam? něco jsi chtěl, ne?" 

"Jo, ale,.. to je jedno."

"Jen povídej, Lottie už je na odchodu."

Jeho - nejspíš - sestra se zamračeně dívala ze mě na Louise než se uraženě zvedla a odešla. Znovu jsem se ušklíbnul a sednul si naproti jemu. Nedíval se na mě a já se snažil na něj taky moc nezírat. 

"Vzpomněl jsem si."

"Vzpomněl na co?"

"Vlastně ani nevím,.." odvykládal jsem mu všechno, co jsem věděl a on mě napjatě poslouchal. Zdálo se mi to, jako by hltal každý moje slovo. A když jsem skončil, v jeho očích se odrážel smutek. Co jsem to zas provedl, kurva.

A/N: Díl je z půlky psanej na mobilu (když sem ráno jela do školy:D) a pak dopisovanej u mamky na ntb. Sooo, what you think about this part? you can tell me, my little ponie! I LOVE YOU xoxo