Louis:
"Co tady chceš?" místo odpovědi Mikova ruka vystřelila k mýmu obličeji. Dal mi pěstí a pozval se dovnitř. Držel jsem si oko a nechal ho, aby mi dal další ránu. Tentokrát to schytal můj ret. Prokousnul jsem si ho. Co to kurva?
"Drž se oh Harryho dál, jasný?" přišpendlil mě na zeď a já ani nebyl schopnej mu cokoliv říct. Nevím co to semnou je, kruci. "Tak jasný?!" kopnul mě do rozkroku a já se bolestí zohnul a toho využil aby mi dal kolenem do nosu.
Kurevsky moc to bolelo, ale žádnej obranej reflex se nedostavil, většina lidí v těchhle situacích prostě ztuhne a na nic se nezmůže právě, jako já. Ještě jednou zopakoval, že mám Harryho nechat jít a pak s bouchnutím dveří odešel.
To mě sem sledoval? drže za břicho jsem šel do koupely, kde byla lékárnička a velký zrcadlo. Můj odraz v něm byl příšernej. Krev mi tekla ja ze rtu, tak z nosu a okolo oka se začal dělat modrožlutej flek. Bezva.
Mohl nechat aspoň bejt můj rozkrok, ne? povzdechnul jsem si a otevřel skříňku za zrcadlem. Vytáhl jsem takovou tu zelenou desinfekci. Stříknul jsem si to na ret. Bože, takhle mě snad nikdy nic neštípalo.
Zavřel jsem uslzený oči a když se štípání o něco zmírnilo, ubrouskem jsem si otřel krev z nosu. Mohl jsem to utřít před tou zelenou hnuskou, jasně. Strašně mi to teď myslí.
Opřel jsem se rukama o umyvadlo a díval se na sebe do zrcadla. Jako vážně za mnou Mike přišel a zmlátil mě? vážně jsem mu to ani jednou nevrátil a ani se o to nepokusil? Proč mu tak vadí když jsem s Harrym?
Ušklíbnul jsem se. Bojí se, že si na mě vzpomene, jasně. Tak to abych ho neposlechnul. I když, můj rozkrok nesouhlasí. Vyšel jsem z koupelny zpátky do obýváku, televize pořád hrála, čaj stihnul vystydnout a telefon vyzívavě ležel na pohovce.
Sebral jsem ho a po paměti vytočil číslo. Dlouhý tůtání mě pomalu přesvědčovalo o tom, že to co dělám je špatný a když už jsem to chtěl vzdát, tůtání přestalo a nahradilo ho nesmělé haló. Musel jsem se nad tím pousmát.
"Máš na dnešní večer nějakej plán?"
"Uh, vlastně ne."
"A pořád tě to všechno zajímá?"
"Kdo volá?" bože, to je fakt blbec. To nevidí jméno na displayi? nebo zvedá telefony aniž by se podíval, kdo volá?
"Louis."
"Kde se sejdem?"
Harry:
O dvě hodiny později od doby, co mi volal Louis jsem vylezl z taxi před jedním barem. Ani jsem si nebyl jistej, jestli jsem na správné adrese, ale co. Vešel jsem dovnitř a snažil se najít tu známou/neznámou tvář.
Seděl u baru a rukou objímal skleničku průzračnýho pití. Sedl jsem si nejistě vedle něj. Ani nevím proč mě polilo horko a proč se mi klepali ruce.
"Ahoj, Hazz." usmál se na mě a upil ze skleničky. Pozdrav jsem mu oplatil a mávnul na číšníka. Když jsem mu dlouho neodpovídal na otázku co si dám, odpověděl za mě Louis. To co objednal mi nic neříkalo, ale bylo to to nejlepší co jsem pil od doby co,.. se stala ta nehoda.
"Je to dobrý,"
"Tvoje nejoblíbenější, piješ to vždycky." pokrčil rameny a znovu se napil ze skoro prázdné sklenky. A když dopil, položil ji k dalším třem prázdným.
"Dlužíš mi odpovědi."
"Jo," když mluvil, sledoval jsem jak se mu průběžně mění výraz ve tváři. Když mluvil o tom, jak jsme spolu blbnuli, usmíval se. Když vysvětloval, jak jsme vztah museli tajit, mračil se. A pak, když přešel k poslední části jeho vyprávění, padnul mi na srdce kámen.
Měl jsem ho podvést. Jenomže pokud bych ho miloval, proč bych to dělal? proč by mi Mike řekl? tohle je slovo proti slovu, Louis proti Mikovi. A pokud o našem vztahu s Louisem nikdo kromě nás a jeho fake přítelkyně nevěděl, nemůžu se nikoho ani zeptat.
Sice mu hraje do karet to, že jsem měl na ploše jeho fotku, dokonce i na notebooku. A v složce s názvem The secret bylo dalších snad milion společných fotek. Jenomže on u mě nebyl v nemocnici ani jednou.
A kdyby mě miloval, byl by tam.
Jeho vyprávění bylo spíš jako film, určitě by s tím udělal trhák. Srdce mu chtělo věřit, ale mozek říkal nebuď blbej...
Takže zlata, tady máte další díl. Nenudí vás to ještě? :O no, každopádně, v úterý mi dojde tričko z ebaye, CRAZY MOFOS! hell yeah!:D Radujte se semnou, jsem z toho mega moc moc moc happy!
YOU ARE READING
One direction - the secret
FanfictionJe známo, že žádná kapela bez fanoušků není nic. Fanoušci tvoří pevnou půdu pod nohama každému, kdo se nějakým způsobem angažuje v záři reflektorů. Jenomže je ten typ fanoušků, co jsou skupině věrní ať jsou jejich členové jacíkoliv. Ale také tu jsou...