CHRISTMAS TIME

2nd December

Venku stále nepřestává sněžit, Liz včera večer odjela s Lucasem a jeho partou na chatu a já zůstala doma s horkým čajem v ruce sedící u okna a sledující vločky tančící v chladném dechu zimy. Máma s Julie odjely nakoupit nějaké suroviny na cukroví a táta je v práci. Takže jsem sama, v tichu, které přerušuje zvonek. Rozhoduji se tam nejít a počkat, až dotyčný odejde, ale zvonek se ozve znovu.
S povzdechem tedy běžím otevřít. Přede dveřmi stojí ten nový kluk s kulichem na hlavě, krčící se před vánicí s drkotajícími zuby.
,,Ahoj," drkotá.
,,Ahoj?" nadzvedávám zmateně obočí.
,,Promiň, že obtěžuji, ale zapomněl jsem si klíče doma a není tam nikdo, kdo by mi otevřel a než se někdo přijede, myslím, že ze mě bude kus sněhuláka. Nemohl bych u vás na chvilku zůstat?" ptá se a já se na něj dívám jako na blázna. ,,Totiž předevčírem jsme se přistěhovali a nikoho tu ještě neznám, ale moje máma se včera bavila s tvojí, tak mě napadlo, jestli by jste byli tak hodní a nenechali mě umrznout v tomhle." směje se. Má červený nos a vlasy má na některých místech zmrzlé v led.
,,Asi jsi venku už dlouho, že?" ptám se a on přikyvuje. ,,No tak pojď dovnitř. Nechci, aby mě zavřeli za to, že jsem tě nechala umrznout před naším domem." říkám a on se směje.
,,Děkuju," říká a vklouzne dovnitř. ,,Brr, tam je zima." otřese se a sundá si bundu a zasněženou čepici.
,,Chceš čaj nebo tak něco?" ptám se a mířím do kuchyně.
,,Byl bych moc rád." říká a zouvá se. Jelikož jsem se před chvilkou jeden vařila, tak mu jen odlévám do hrníčku a podávám mu ho.
,,Díky, mimochodem, jsem Ronald."
,,Jane."
,,Chodíme do stejné třídy, že?" ptá se a já přikyvuji. ,,Znám tvoji kamarádku, Liz."
,,Odkud?"
,,Přišla za mnou jestli se nechci přidat do nějakého plesového výboru, tak jsem řekl, že klidně, protože pořádají Vánoční večírek."
,,Vánoční ples," opravuji ho.
,,Jo, tohle. Ty jsi v něm taky?"
,,Ne." vrtím hlavou a prohlížím si ho. Hnědé vlasy má všude možně, tmavě zelené oči sledují hrníček v jeho ruce, ostré rysy v obličeji jako má Ricku něj nenajdete. Obličej má plnější a kulatější a kolem nosu má jemné pihy. Rty má tenké, zuby rovné až na jeden špičák, který má zvláštně vytočený. Vsadím se, že kdyby Liz věděla, že sedí u mě na gauči, už by se nás snažila dát dohromady.
,,To je škoda," říká. Krčím rameny.

,,Ani tam nejdu, takže to je jedno."
,,Proč tam nejdeš, nemáš s kým?" ptá se.
,,O to nejde. Jen nemám ráda tyhle plesy a tak." říkám. Není to pravda. Plesy mám ráda, ale ne ty kde stojí nazdobené stromečky, tančí se na koledy a dostávají dárky od tajného Santy.
,,Aha." říká a nastává ticho, což mi nevadí. Přijde mi jako docela ukecaný člověk. Což mi taky nevadí, protože jsem radši, když lidé mluví, než abych musela mluvit já.
Ozve se zvonek.
,,Počkej tady, jdu otevřít." říkám a on přikyvuje. Otevírám a venku stojí nějaká holka. Přesněji Rebbeca.
,,Ahoj, Jane." usmívá se.
,,Co tu děláš?" ptám se.
,,Hawkins tě chtěl pozvat na Vánoční vystoupení mě a Ricka a ostatních, ale nezvedáš mu telefon, tak jsem se nabídla, že ti přinesu pozvánku." říká posměvačně a podává mi obálku.
,,Díky, ale řekni mu, že tam stejně nepřijdu." říkám a zabouchávám ji dveře před nosem. Nikdy jsem ji neměla ráda. Nejspíš proto, že zabrala moje místo v krasobruslení a taky toho, že mi přebrala kluka.

,,Máma volala, že už je doma." vyrušuje mě Ronald a dívá se na mou ruku křečovitě svírající obálku v ruce se slzami v očích.
,,Jsi v pořádku?" ptá se a pokládá mi ruku na rameno.
,,Jo jsem." říkám a on nedůvěřivě přikyvuje.
,,Fakt díky, že jsi mě zachránila před mrazem." říká.
,,Nic se nestalo." krčím rameny. Ronald si obléká bundu a kulich. V kapce mu začne vybrovat mobil a hrát remix té nejhorší písničky, kterou jsem kdy mohla slyšet. Last Christmas, ta písnička, která hrála, když moje auto dostalo smyk a plnou rychlostí narazilo do stromu. Ronald si ji chvilku brouká, než telefon vypne.
,,Tak zase někdy," usmívá se a já mu zabouchávám dveře před nosem. Snažím se vypudit ty vzpomínky pryč z hlavy. Naštvaně zařvu a obálku hodím daleko od sebe. Vybíhám schody k sobě do pokoje, kde se snažím ty vzpomínky vypudit. Tu hroznou písničku, ale nejde to. Znovu jedu v autě a znovu si zpívám Last Christmas a znovu narážím do kmene stromu a znovu se probouzím v nemocnici. Stále dokola a dokola.

729 words
22 days until Christmas