Jak jsem tušila, na snídani máme perníčky na nových roztomilých vánočních talířcích. S povzdechem si vezmu perníkového panáčka do ruky a jako první mu ukousnu hlavu. Julia přitančí do místnosti se zasněným výrazem.
,,On je tak dokonalý!" vzdychne.
,,Kdo?" prám se.
,,No Ronald!" vypískne a vzdychne. ,,Ty jeho pihy a ten úsměv. A jak je vysoký a milý. Ne jako kluci od nás ze třídy." Já i máma se začneme smát a já Juliu obejmu.
,,Nechci tě zklamat, ale je o čtyři roky starší než ty a navíc, ty máš na kluky času dost, že ano mami?" hledám podporu u mamky.
,,To je pravda," říká a obě nás líbá na čelo. ,,Musím do práce dříve. Tak papa, holky!"
Loučíme se s ní a dojídáme naši snídani.
,,Vezmu tě do školy, jo?" kývám na Juliu a ona přikyvuje. Oblékáme se do bund a vyrážíme na cestu. Základní škola je na druhé straně města, takže si musím pohnout.
,,Už jsem na to přišla!" říká naštvaně Julia.
,,Na co?" nadzvedávám obočí a kouknu se na ní.
,,Ty chceš Ronalda pro sebe." říká trucovitě a já se začnu smát.
,,Na to jsi přišla kde?"
,,Podle toho jak se na tebe dívá a ty na něj,"
,,No to určitě. Toho kluka nemám ráda." vrtím hlavou.
,,A proč ne?"
,,Miluje Vánoce."
,,Však ty taky." namítá a pak ji to dojde.
,,Už ne a vůbec. Vánoce jsou to nejhorší období roku." říkám a vyháním ji z auta před její školou. S omluvou se loučí a já ještě chvíli stojím na parkovišti, než se rozhodnu jet k mé škole.
Parkuji hned u vchodu a spěchám dovnitř. Vevnitř se všichni vzrušeně baví a jakmile kolem někoho projdu, kouknou se na mě.
,,Liz, co se děje?" ptám se potichu mé kudrnaté kamarádky a na pozdrav se s ní objímám.
,,Rick se včera popral s tím novým klukem. Rolandem nebo jak se jmenuje."
,,Ronaldem?"
,,Jo, přesně s ním."
,,A proč?" ptám se.
,,Rick na něj žárlí, protože ho v poslední době viděl motat se u tebe." řekne a drcne mě lokte do žeber.
,,No a? Vždyť už spolu ani nejsme." namítám hořce a opřu se o skříňku.
,,Rebbeca mu dala košem," říká a já krčím rameny.
,,To není důvod, aby zase dolézal za mnou Liz. A vůbec, proč ho obhajuješ?"
,,Protože jsem se ji ptala, proč to udělala a ona řekla, že Rick stejně furt mluvil jen o tobě a o ní se skoro vůbec nezajímal." říká a rozzáří se.
,,Jo a přesně proto si to s ní téměř rozdal v šatnách, když chodil se mnou, že?" ptám se a odcházím.
,,Jane, no tak. Copak to nevidíš? On tě miluje. Udělal blbost. Spoustu blbostí, ale dej mu ještě šanci!"
,,Liz, nevím proč si to furt myslíš a proč mě furt k někomu dohazuješ, ale já nikoho nechci. A rozhodně ne Ricka! On jen obnovuje všechnu tu bolest, co mi způsobil, co jsem zažila a taky to, že už nikdy nemůžu dělat, co mě baví." říkám a ona ztuhne. ,,Co je?" ptám se a otáčím se. Vidím Ricka, který zrovna opouští školu.
,,Skvělý," povzdychnu si. ,,Jestli chceš, abych šla za ním, tak se pleteš. Byla to jeho chyba. Nechci s ním mít nic společného. Už nikdy." říkám Liz a odcházím pryč. Jako doslova. Kašlu na školu, kašlu na všechno a nasedávám do auta a jedu daleko. Hodně daleko od všech problémů, které mě doslova ničí.533 words
17 days until Christmas
ČTEŠ
CHRISTMAS TIME
Teen FictionVÁNOČNÍ SPECIÁL Vánoce byly oblíbeným obdobím Jane Cooperové až do doby, kdy se o Vánocích stala autonehoda a Jane už dál nemohla bruslit. Od té nehody už téměř uplynul rok, což znamená, že další Vánoce jsou tady. Jane se vypořádává se smutkem znov...