7th December

240 13 2
                                    

Jak jsem tušila, na snídani máme perníčky na nových roztomilých vánočních talířcích. S povzdechem si vezmu perníkového panáčka do ruky a jako první mu ukousnu hlavu. Julia přitančí do místnosti se zasněným výrazem.
,,On je tak dokonalý!" vzdychne.
,,Kdo?" prám se.
,,No Ronald!" vypískne a vzdychne. ,,Ty jeho pihy a ten úsměv. A jak je vysoký a milý. Ne jako kluci od nás ze třídy." Já i máma se začneme smát a já Juliu obejmu.
,,Nechci tě zklamat, ale je o čtyři roky starší než ty a navíc, ty máš na kluky času dost, že ano mami?" hledám podporu u mamky.
,,To je pravda," říká a obě nás líbá na čelo. ,,Musím do práce dříve. Tak papa, holky!"
Loučíme se s ní a dojídáme naši snídani.
,,Vezmu tě do školy, jo?" kývám na Juliu a ona přikyvuje. Oblékáme se do bund a vyrážíme na cestu. Základní škola je na druhé straně města, takže si musím pohnout.
,,Už jsem na to přišla!" říká naštvaně Julia.
,,Na co?" nadzvedávám obočí a kouknu se na ní.
,,Ty chceš Ronalda pro sebe." říká trucovitě a já se začnu smát.
,,Na to jsi přišla kde?" 
,,Podle toho jak se na tebe dívá a ty na něj,"
,,No to určitě. Toho kluka nemám ráda." vrtím hlavou.
,,A proč ne?"
,,Miluje Vánoce."
,,Však ty taky." namítá a pak ji to dojde.
,,Už ne a vůbec. Vánoce jsou to nejhorší období roku." říkám a vyháním ji z auta před její školou. S omluvou se loučí a já ještě chvíli stojím na parkovišti, než se rozhodnu jet k mé škole. 
Parkuji hned u vchodu a spěchám dovnitř. Vevnitř se všichni vzrušeně baví a jakmile kolem někoho projdu, kouknou se na mě.
,,Liz, co se děje?" ptám se potichu mé kudrnaté kamarádky a na pozdrav se s ní objímám.
,,Rick se včera popral s tím novým klukem. Rolandem nebo jak se jmenuje."
,,Ronaldem?"
,,Jo, přesně s ním."
,,A proč?" ptám se.
,,Rick na něj žárlí, protože ho v poslední době viděl motat se u tebe." řekne a drcne mě lokte do žeber.
,,No a? Vždyť už spolu ani nejsme." namítám hořce a opřu se o skříňku.
,,Rebbeca mu dala košem," říká a já krčím rameny.
,,To není důvod, aby zase dolézal za mnou Liz. A vůbec, proč ho obhajuješ?"
,,Protože jsem se ji ptala, proč to udělala a ona řekla, že Rick stejně furt mluvil jen o tobě a o ní se skoro vůbec nezajímal." říká a rozzáří se.
,,Jo a přesně proto si to s ní téměř rozdal v šatnách, když chodil se mnou, že?" ptám se a odcházím.
,,Jane, no tak. Copak to nevidíš? On tě miluje. Udělal blbost. Spoustu blbostí, ale dej mu ještě šanci!"
,,Liz, nevím proč si to furt myslíš a proč mě furt k někomu dohazuješ, ale já nikoho nechci. A rozhodně ne Ricka! On jen obnovuje všechnu tu bolest, co mi způsobil, co jsem zažila a taky to, že už nikdy nemůžu dělat, co mě baví." říkám a ona ztuhne. ,,Co je?" ptám se a otáčím se. Vidím Ricka, který zrovna opouští školu.
,,Skvělý," povzdychnu si. ,,Jestli chceš, abych šla za ním, tak se pleteš. Byla to jeho chyba. Nechci s ním mít nic společného. Už nikdy." říkám Liz a odcházím pryč. Jako doslova. Kašlu na školu, kašlu na všechno a nasedávám do auta a jedu daleko. Hodně daleko od všech problémů, které mě doslova ničí.

533 words
17 days  until Christmas

533 words17 days  until Christmas

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
CHRISTMAS TIMEKde žijí příběhy. Začni objevovat