CHRISTMAS TIME

15th December

Upravuji si vlasy a na rty si dávám lesk. Prohlížím se v zrcadle, jestli můžu ještě něco udělat pro svůj vzhled, abych docílila nějakého hezčího vzhledu na dnešní party.
,,U koho, že to je?" ptá se Julie, která leží  u mě v posteli.
,,U Lucase." odpovídám ji a dávám si řasenku.
,,A jak dlouho tam budeš?" mrká na mě a já se zaculím.
,,Podle toho, kdy mi naši dají večerku." směju se a ona se zaculí a přetočí se na záda.
,,Prý jdeš s Ronaldem." zacvrliká a já se pousměji.
,,Jop," odpovídám ji a ona za mnou přijde a obejme mě kolem ramen.
,,Jste spolu nějak často, ne?" 
,,Hele, do toho ti nic není." říkám a dám ji pusu na tvář. Setře si lesk a mírně mě píchne do ramene.
,,Ale je, jsem tvoje sestra a chci vědět všechny podrobnosti o tvých vztazích."
,,Jane, Ronald je tady!" volá na mě máma a já vstanu. Obléknu si košili na můj top a vyženu Julie z pokoje.
,,Nemůžu jít s vámi?" žadoní a já se začnu smát.
,,No to víš. Máma tě určitě nepustí na večírek opilých středoškoláků. Hezky se běž koukat na filmy. Mám tě ráda, papa." políbím ji na čelo a seběhnu dolů.
,,Ahoj," usměju se na Ronalda.
,,Ahoj, krásko z Kráska a zvíře." řekne. Máma na mě významně nadzvedne obočí a já ji radši obejmu a dám pusu na tvář.
,,Do půlnoci ať je doma," zavolá táta z kuchyně.
,,To se nebojte, pane Coopere!" volá nazpátek Ronald. Obouvám si boty a beru si kabát.
,,Mám vás ráda. Mějte se!" loučím se a s Ronaldem nastupujeme do jeho auta.
,,Musíš mě navigovat. Ještě jsem u něj nebyl." říká a já přikyvuji.

Lucasův dům je více v kopcích v bohatší části města, stejně jako Rickův. Je obrovský. Byla jsem u něj jen párkrát. Mají dvě obrovská patra, velkou zahradu s obrovským bazénem a vířivkou. Hudba hraje na celou ulici, ale ne jen z jeho domu, ale i z jiných. 
Zastavujeme před tím jeho a vystupujeme z auta.
Vcházíme do domu a věšíme si bundy do šatny.
,,Jajay!" křikne Lucas z poschodí. Ještě tu moc lidí není.
,,Ahoj, Lucasi." říkám a on mě obejme. Plácne si s Ronaldem a kývne dál do domu.
,,Liz je někde v obýváku." říká a já přikyvuji. Netrvá to vůbec dlouho a dům se naplní tak moc, že Liz stejně najít nemůžu. Ronald mě drží za ruku, abychom se od sebe neoddělili. Dojdeme si do kuchyně pro pivo a sedneme si na pohovku.
Konečně vidím Liz, její vlasy má vyžehlené a oči tmavě namalované, ale sluší jí to více než obvykle.
,,Jane, ahoj!" usměje se a obejme mě. 
,,Ronalde, řídíš! Neměl by jsi pít." řekne zděšeně Liz.
,,Je to nealkoholické pivo." ujistí ji Ronald a ona přikývne. Lucas k ní přiběhne a s omluvou nám ji ukradne. Zasměju se a začnu se smát ještě více, když si musím sednout na Ronalda, kvůli klukovi, co se sem rozvalil.
Ronald se mnou odejde do prostředku obýváku a oba se začneme pohybovat do rytmu. Alkohol v mé krvi se začne projevovat celkem rychle, protože se brzy na Ronalda lepím, líbám ho na tváře, otírám se zadkem o jeho rozkrok a všechny tyhle kraviny. S úsměvem poskakuji do rytmu hudby a užívám si to. Někdo někde se snaží pokořit rekord v pivní stojce, ale nepodaří se mu to. Lucas s Aaronem, což je blonďatý, svalnatý kluk s pihatým obličejem, ano ten Aaron, s kterým mě chtěla Liz dát dohromady, se ptají, kdo to chce další zkusit. Moje ruka vystřeluje do vzduchu a Ronald se na mě překvapeně podívá.
,,Myslím, že to nepřekonám, ale vždycky jsem to chtěla zkusit." řeknu a sama vyskočím do stojky na sud. Aaron mi strká hadičku do pusy a oba jsou ve středu, aby mě kdyžtak chytali. Piju a piju, ale brzy mi do mozku teče krev a mně se udělá špatně. Lucas mě chytá, když už chci přestat a všichni začnou nadšeně řvát.
,,Dobrý," usmívá se Ronald a já se usměji. 
,,Že ano?"
Najednou začne hrát pomalá písnička. Ronald natahuje ruku, kterou přijímám. Pokládám si své ruce na jeho ramena, hlavou se o něj opírám a oba se pomalu pohybujeme do rytmu hudby. 
Najednou, se to stane. V jednu chvíli ho líbám na rty, v druhou se ode mě odtahuje se slovy, že jsem opilá a možná to tak ani necítím a v třetí už padám na zem a lidé kolem křičí a povzbudivě vykřikují. Rychle vstávám a snažím se protlačit z kruhu lidí až dopředu. Vidím Ricka a Ronalda, jak se spolu perou.
,,Nemáš právo na ni sahat!" křičí opile Rick.
,,Co je ti po tom?" křičí Ronald. ,,Ublížil jsi ji, hajzle a teď za ní dolézáš a ubližuješ ji ještě víc!"
,,Nevíš, co jsem si spolu prožili. Prostě jsi se objevil a hned děláš ze všeho závěry!" Rick kopne kolenem Ronalda do nosu a ten si ho přidrží.
,,přestaňte!" křičím, ale oni mě neposlechnou.
Ronald vystřelí po Rickovi a oba přepadnou přes skleněný konferenční stolek, který se roztříští.
,,Ne!" vykřiknu a vběhnu mezi ně. Někdo z nich mi dá ránu do obličeje, ale to už je od sebe Lucas a ostatní odtahují.
,,Nech An být!"
,,Ty ji nech být! Nechce s tebou být!" křičí Ronald vztekle a pravděpodobně se mu vybavují vzpomínky na něj a jeho holku.
,,Neznáš ji!" křičí Rick.
,,DOST!" křičím a přejdu k nim. Oba se na mě podívají. Přejdu k Rickovi a vrazím mu facku. Ostatní zalapají po dechu. 
,,Nemáš žádné právo někoho zmlátit jen proto, že se ke mně chová mile. Je konec. Kolikrát ti to sakra budu muset ještě dávat najevo?! Přestaň mi už konečně ubližovat! Nechci tě vidět, nechci s tebou už nikdy mluvit!" zakřičím na něj a pak se otočím k Ronaldovi. 
,,A ty! Ty, ty-" nenacházím žádné slova, protože nemám moc co říct. Zároveň se mi líbí představa, že se kvůli mě popral a hájil mě, ale na druhou stranu se choval, jako bych byla jeho. Povzdechnu si. ,,Zklamal jsi mě. Má pravdu. Neznáš mě, nevíš, co jsem si za uplynulý rok všechno prožila. Je pravda, že jsem ti o sobě tohle říct nechtěla. Ale přestaň mluvit za mě." řeknu a stěží potlačuji slzy.
,,Nechci vás oba vidět." špitnu.
,,Jane," řekne Ronald a chyhte mě za ruku, ale já se mu vysmeknu.
,,Nemluv na mě," říkám a s pláčem vyběhnu z domu.
,,Jane, Jane! Stůj!" křičí Liz a já ji padám do náruče. 
,,Proč, Lizzie? Myslela jsem, že by to mohlo být konečně aspoň trochu normální, ale oni to zase museli pokazit." vzlykám a ona mě hladí po zádech.
,,Já vím, já vím. Lucas říkal, že tě odveze domů."
,,Nechci domů," vzlykám a ona mi otírá slzy. 
,,Tak ke mně. Zavolám k vám domů, jo?" 
Přikyvuji. Lucas s Liz mě odvádí do auta a já celou cestu mlčím. Liz volá mojí mámě a v rychlosti ji vysvětluje situaci, sotva to vnímám. Když konečně dojedeme k Liz domů, loučíme se s Lucasem, ale on mě zastaví.
,,Jajay, Nic to není. Jsou to kreténi. Rick je na tom špatně a Ronald se tě snaží bránit. Slibuji, že to s nimi vyřídím. Bude to zase v pořádku, dobře?"
,,Děkuju," popotáhnu a on mě obejme.
,,Vždycky, Jajay. Vždycky."

1151 words
9 days until Christmas