Hard Game 2 Change

2. Ublížil si mi

Lucy: Ano pujdu tam. Chci ho vidět jak je štastnej s tou pravou. A hlavně chci tu holku vidět abych jí mohla zabít. Co to zase melu? Bože mě asi vážně hrabe. Takže zítra pujdu na tu svatbu. Budu se chovat normálně, přirozeně a budu se snažit aby mě nepoznal. A hlavně se budu snažit nebrečet. Ano pořád jsem strašně moc citlivá a to se bohužel nikdy nezmění.

Sakra ale já nemám nic na sebe! Proto jsem se hned zvedla ze židle a vyběhla nahoru do svého pokoje. Mimochodem můj pokoj je sladěný v červenočerné barvě a pár skříněmi. Přešla jsem ke své skříni a začala z ní vyhazovat všechny moje věci.  "Bože já nemám nic na sebe!" zakřičela jsem a sesunula se na zem mezi své věci.

Mám jenom kalhoty,kraťasy, uzké krátké sukně, trika, tílka atd.... Žádné normální šaty. Proto jsem jen tak seděla na zemi a přemýšlela o tom že tam asi nepujdu. Moment proč chci vypadat hezky? Vždyt tam bude jen Justin a pár lidí. To se mu jako chci líbit? Ne to určitě ne.

V tom jsem si na něco vzpoměla. Máma mi k 19ctým narozeninám koupila uzké dlouhé červené šaty bez ramínek. Super to je přesně pro mě. Odvážně,obtáhlé a vyzívavé.

No a ty vole kdo má ten bordel ted uklidit? No já to teda nebudu. Ugh bohužel musím. Proto jsem ty šaty položila na postel a začala uklízet vyházené věci do skříně.

Uklidila jsem po sobě ty věci a podívala se na hodiny. 18hodin. Měla bych jít do sprchy a spát. Zítra tam mám být na 10hodinu. Budu muset ještě ale zavolat Seanovi že zítra nemůžu.

Proto jsem si vyndala mobil a vytočila Seanovo číslo. "Halo?" ozvalo se v telefonu. "Tady Lucy" řekla jsem v klidu. "Co se děje? Chceš snad někoho zabít?" zeptal se mě Sean a zasmál se. Bože jak já ho nenávidím ale musím se k němu chovat slušně.

"Ne,jen ti oznamuju že zítra nic pro mě neplánuj nemám čas" řekla jsem v klidu. "Dobře ale až mi řekneš kam jdeš" řekl Sean klidným hlasem. "Dík" rekla jsem a tipla hovor.

Zvedla jsem se z postele a přešla do koupelny. Vyslikla jsem se a vlezla si do sprchoveho koutu. Umyla jsem a pak hned vyšla ven. Usušila jsem se a oblékla se. Zítra to bude zajímavé...

Hlad skoro vůbec nemám proto půjdu rovnou spát. Lehla jsem si do postele a přikryla se peřinou. Snažila jsem se usnout ale nešlo to pořád jsem myslela na Justina a ba to co jsem sním zažila a jak mi ublížil. Najednou jsem z toho přemýšlení usla.

Ráno

Z mé noční můry mě vzbudilo zvonění budíku. Byla jsem docela ráda. Protože to byla vážně noční můra. Podívala jsem se na hodin a za deset minut mělo být 9hodin. A doprdele.

Rychle jsem vylezla z postele a přeběhla do koupelny. Udělala jsem si rání hygienu a přeběhla zpátky do pokoje. Oblékla jsem si svoje šaty a udělala si drdol. Vzala jsem si malé zrcadko a namalovala se. Rty jsem měla obtahle červenou barvou a na svoje řasy jsem nanesla řasenku. Nic víc nepotřebuji.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla a upravila se. Vzala jsem si svojí malou bílou kabelku do ruky a seběhla dolů po schodech. Sakra a co budu snidat? Proto jsem si vzala jablko do ruky a přešla na chodbu. Obula jsem se a začala jíst jablko.

Vyšla jsem ven a zamířila si to k mému autu. Mezitím jsem snedla to jablko. Zbytek jablka jsem hodila sousedce za plot a nasedla do svého černého lamborghini.

Dala jsem klíčky do zapalování a vydala se na adresu kde se konala svatba.

****

Dorazila jsem na určené místo kde stálo hromadu aut. Vyšla jsem ladně z auta a zamkla ho. Klíče jsem si dala do kabelky a pomalu jsem přešla až k vchodovým dveřím u kterých stál nějaký chlap s papírem. "Vaše jméno?" zeptal se mě a já se mile usmála. "Lucy Grey" řekla jsem a ten chlap se na mě také usmál. Oh bože proč jen musím být tak roztomilá?

"Dobře,můžete jít slečno" řekl ten chlap a otevřel mi dveře. Já jsem vešla dovnitř a kolem sebe jsem viděla samé bílé růže a hlavně hromadu lidí. Pár lidí si mě sjíždělo pohledem ale já je ignorovala.

Cítila jsem se tak trochu nesva. Co tu budu dělat? Vždyť tu nikoho neznám. V tom ke mě přišel nějaký chlap a v ruce měl tác s vínem. "Dáte si?" zeptal se mě a usmál se na mě. "Děkuji" řekla jsem a taky se usmála. Vzala jsem si do rukou pohárek s vínem a hned se napila. Mezitím ten chlap odešel.

Řekla jsem si že se tady porozhlédnu. Proto jsem se šla podivat na zahradu kde se svatba konala.

Všude bylo hromadů lidí a všechno bylo skoro bílé. Šla jsem po bílém koberci jako nevěsta a dívala se kolem. Na konci koberce byl altanek a mě z oka ukapla slza. Ten pocit že tady zachvilku bude stát kluk kterého jsem milovala s nějakou jinou holkou mě úplně ničí.

Přešla jsem k bazénu který byl drobet dál. Všude bylo hromadu lidí a bavili se. Já si přišla strašně osamělé. Pak jsem najednou spatřila po mé levé straně někoho kdo měl vyčesane vlasy nahoru a povidal si s nějakým mužem. Srdce mi začalo rychleji tlouct a já věděla že je to Justin.

Justin se drobet pootocil a pak si mě všiml. Díval se přesně na mě. Ano byl to Justin. Jeho karamelově hnědé oči ho prozradili. Musím uznat začal na sobě více makat. Má větší svali a z jeho vyhrnutych rukávu jsem usoudila že má potetovane obě ruce.

Najednou jsem si uvědomila že se oba na sebe koukame. Proto jsem se otočila na druhou stranu a napila se vína. Klid,klid musím se uklidnit.

"Lucy?" uslyšela jsem jeho hlas. Ten hlas kterej jsem neslyšela hromadu let. Pomalu jsem se otočila a stála jsem naproti Justinovi.

"Ahoj" řekla jsem a znova se napila. Musela jsem pít jinak bych se na něj vrhla nebo se rozbrečela. "Co tu děláš?" zeptal se mě Justin a díval se mi do oči. "Přišla jsem na tvoji svatbu. Přišla mi pozvánka" řekla jsem a dopila to víno.

"Mojí? Tak to moment já se neženim to jenom můj táta s jeho přítelkyní Erin" řekl Justin a já nevěděla co říct. Byla jsem v šoku. Celou tu dobu jsem si myslela že se Justin bude ženit.

Pořád jsme se koukali do oči a já neměla co říct. "Změnila ses. Jsi mnohem krásnější" řekl Justin a malinko se usmál. "Jo ty taky nevypadaš nejhůř" řekla jsem bez jakékoliv emoce.

"Tyhle tvoje uštipačné slova mi moc nechyběli" řekl Justin a jemně se zasmál. Mě teda moc do smíchu nebylo spíš se mi chtělo brečet.

"Promiň ale ublížil si mi Justine a strašně to bolelo. Teda i teď mě to bolí,tak prosím nemluv na mě" řekla jsem a šla od něj dál. Nemůžu být při něm. Když jsem sním tak se cítím lépe ale já nemůžu, ublížil mi a mě to mrzí.

Konečně jsem dorazila  na místo kde moc lidí nebylo. Sedla jsem si na houpačku a slzy se mi nahrnuli do oči. Chtělo se mi brečet. Musím být ale silná. Já to věděla nebyl to dobrý nápad sem jezdit.

"Lu" řekl známý hlas a já se na něj podívala. Předdemnou stál Justin a dival se na mě. Chytl mě za ruce a já se postavila.

"Chci abys věděla pravdu. Řekl jsem že tě nemiluju jen proto aby jsi už nebyla smutná. Pořád jsem tě miloval a miluju" řekl Justin a mě z oka stekla slza. Justin mi ji hned utrel a já se mu dívala do oči.

Vážně to udělal jen pro to abych nebyla smutná? Bohužel mě to ublížilo ještě víc. A vážně mi teď řekl že mě pořád miluje? Ne to není možné. Sama nevím jestli ho pořád miluju.

"Mluv semnou" řekl Justin a já pustila jeho ruce. "Promiň je toho na mě moc a navíc já sama nevím jestli tě pořád miluju" řekla jsem a chtěla odejít ale Justin mě chytl za ruku a přitáhl si mě zpátky k němu.

"Dám ti spoustu času na to aby jsi zjistila jestli mě pořád miluješ nebo ne .Jen prosím neodchazej oddeme znova. Protože tentokrát tě nepustim" řekl Justin a já se mu dívala do oči. Už zase jsem neměla co říct. Ale jediné vím. Cítím se při něm šťastně a uvolněně.

Justin dal svoje ruce pomalu na muj pas a nejspíše čekal jestli mu to dovolím..Nic jsem nedělala,nechala jsem ho. Justin si mě přimačkl ke svému tělu a já zalapala po dechu. Byla příjemné cítit zase jeho tělo na tom mém. Vážně mi chyběl. Najednou se Justin začal pomalu přibližovat k mým rtum a nepřestval se mi dívat do oči. Chce mě právě teď políbit? A chci ho také políbit? Cítím k němu pořád něco víc? Sama nevím jsem zmatená.....