Hard Game 2 Change

22. Raději pujdu

Lucy: Vůbec nevím co mě to napadlo chtít hned Nialla. Vůbec své chování nechápu. Prostě z ničeho nic jsem chtěla Nialla. Byl to jen okamžik. Pak jsem si uvědomila co jsme to řekla a dívala se na vyplašeného Justina. Asi jsem ho zaskočila, ano zaskočila.

"Promin" řekla jsem a potřásla hlavou. Justin si jen povzdychl a díval se na mě nejistě. Zajímalo by mě co si ted myslí. Určitě si nemyslí nic dobrého. Místo jeho jména jsme vyslovila Niallovo. Sama nevím proč. Prostě jsem měla nutkání ho vidět.

"Zavolám Niallovi" řekl Justin a pomalu si stoupl z postele. Vytáhl si mobil z kapsy a vytočil asi Niallovo číslo. "Ne, nevolej mu." poprosila jsem ho a Justin se na mě divně podíval. "Prosím" řekla  jsem a Justin vypl hovor. Sedl si vedle mě a povzdychl si.

"Začínám si myslet, že už mě nemiluješ tolik jako předtím" řekl Justin a sklopil pohled. Co to mele? Niall je přeci jen můj kamarád, mám ho ráda a je sním sranda. Ale nikdy bych si nedokázala představit chodit sním. "To je blbost" řekla jsem a mávla rukou. "Mě to jako blbost nepřipadá Lucy, místo toho aby jsi měla radost že jsi viděla mě tak jsi chtěla Nialla." řekl Justin a snažil se na mě nedívat. Kdybych v sobě neměla zapíchané ty hadičky tak bych ho hned objala.

V tom do pokoje vešel doktor. "Pane Bieber,jakto že jste nám neřekl že už je slečna Grey vzhůru?" zeptal se ho doktor a Justin si stoupl. "Omlouvám se" řekl Justin a odstoupil od postele kde jsem ležela. "Ják se cítíte slečno?" zeptal se mě doktor a držel v ruce zase nějaké papíry. "Docela dobře, jen mě bolí drobet břicho" řekla jsem popravdě.

"Dobře, to je uplně normální. Bolesti brzo ustoupí. Za 14dní budete moct jít domů" řekl doktor a usmál se. "Takže se oparece povedla?" zeptala jsme se ho a usmála se. "Ano" řekl doktor a zdravotní sestra mi vyndala z rukou hadičky.

"Zachvilku vám přinesu večeři" řekla zdravotní sestra a s doktorem odešla.  Já jsem si povzdychla a podávala se na Justina,který na mě mlčky hledel. "Justine, mohl bys jít prosím ke mě?" zeptala jsem se ho a Justin přikývl. Přešel ke mě a sedl si zase na postel.

Já jsem se pomalu posadila i když mě bolelo strašně břicho. "Chci abys věděl že tebe miluju ze všech nejvíce. Takže si vymlat z hlavy to že jsem se zamilovala do Nialla. Nialla mám jen ráda jako kamaráda." řekla jsem a zamračila se. "No...." nedořekl to Justin a hned se otevřeli dveře.

Mezi nima stál Gus a Niall. Vážně skvělé načasování kluci. "Konečně, to byla doba než si se probrala holka" řekl Gus a přešel ke mě. Objal mě a já mu obětí opětovala. Justin si samozřejmně stoupl aby nám udělal místo. "Já veděl že jsi silná" řekl Niall a s usměvem šel ke mě. Já jsem se taky usmála a naklonila hlavu do strany. "Nejsem žádné pírko které odfokneš, mě se tak lehko nezbavíte" řekla jsem a Niall se zasmál. Objal mě a já mu obětí opětovala.  Dal mi ještě pusu do vlasů a já se usmála.

"Takže kdy tě pustí domů?" zeptal se mě Niall. "Za 14dní" řekla jsem jednoduše. Popravdě jsem byla ráda a docela i překvapená,že se ta perace povedla. "Tak já vás tady nechám osamotě" řekl Justin a v momentě odešel. O co mu zase de? Oh bože,asi vím. To je blbec. Nialla vážně nemiluju,jen ho mám ráda. A mít rád a milovat je rozdíl že?

"Kluci nechci být nějak hnusná,ale mohli by jste jít pro Justina? Chci si sním promluvit osamotě, takže se uvidíme třeba zítra." řekla jsem a dívala se na Guse. "Jasně" řekl Gus a stoupl si. Niall nejdříve na mě divně koukal,ale pak si stoupl a společně odešli.

Po chvilce čekáni vešel do pokoje Justin. Já jsem si opatrně sedla a sykla jsem bolestí. To břicho mě vážně docela bolelo. "Jsi v pohodě?" zeptal se mě Justin a stál u dveří. "Jasně, nic to není" řekla jsem a jemně se usmála. "Co potřebuješ?" zeptal se mě chladně. No co má zase tohle znamenat? Chápu ho,že je asi na mě naštvanej kvůli tomu že jsem hned hledala Nialla. Ale bože, já ani nevím proč jsem to řekla.

"Takže ted na mě budeš hnusnej?" zeptala jsem se ho a nadzvedla obočí. Justin jen protočil očima. Dělá si ze mě prdel? To na mě chce být vážně hnusnej kvůli tomu,že jsem vyslovila Niallovo jméno a né jeho? "To jako vážně?" zeptala jsem se ho a ironicky se zasmála. Justin neodpovídal jen se na mě divně díval. "Takže ted na mě budeš naštvanej a hnusnej jen kvůli tomu co jsem řekla když jsem se probudila?" zeptala jsem se ho naštvaně. "A co bys čekala? Myslela jsi si že se budu jak debil usmívat?" zvýšil Justin hlas a rozhodil rukama.

"Tak hale Bieber, nevím proč jsem to řekla. Prostě jsem byla ze všeho mimo." řekla jsem a zamračila se. Justin se ironicky zasmál a já už byla totál naštvaná. "To snad žárlíš?" téměř jsem vykřikla. "Doprdele Niall tě miluje, to mám být jako v klidu?" řekl Justin naštvaně a dal si ruce do kapes.

"Sakra,ale kdy to pochopíš že miluju jenom tebe? On mě nezajímá. Zajímáš mě pouze ty!" zakřičela jsem na něj až mě z toho rozbolelo břicho. "Jasně,on tě nezajímá. Proto jsi hned chtěla vědět kde je,že?" zeptal se mě Justin a zasmál se ironicky.

Mlčela jsem,nevěděla jsem co říct. "Raději pujdu, nechci se stebou hádat." řekl Justin a hned odešel.  Chápu ho že je naštvanej,ale on si nenechá vůbec nic vysvětlit. Ach jo, ted je na mě určitě naštvanej. Já ale vážně Nialla nemiluju, je to jen můj kamarád. To co cítím k Justinovi je strašně velké, je to láska. Nialla mám jen ráda... Snad to Justin pochopí a bude mi věřit.