26. Jasně že ANO!

5.5K 339 42
                                    

Lucy: "Justine..." šeptla jsem a pořád jsem  se usmívala. "Tak už něco řekni" řekl Justin nervozně a já se ještě více usmála. "Jasně že si tě vezmu. Ano moc ráda!" vypískla jsem a Justin mi nasadil na prst prstýnek. Políbil mě na hřbet ruky a stoupl si. Já jsem hned na něj skočila a políbila ho na rty. Po chivlce jsem se od něj odtáhla a usmívala se. Justin se usmíval také. "Miluju tě Lucy" řekl Justin a jemně mě políbil. "Já tebe taky" šeptla jsem a silně ho objala. Tohle jsem vůbec nečekala, je možné aby mě Justin Bieber požádal o ruku?! Je to možné?!  Z oka mi vytekla slza štěstí a já se hned od Justina odtáhla. Utřela jsem si jí a Juss mě políbil na vrch mé hlavy.

"Bál jsem se,že řekneš ne" řekl Justin a zatahal se za své konečky vlasů. "Jsi blázen? Justine já tě miluju a ráda si tě vezmu. Já nevím co mám říct. Panebože!" zapištěla jsem a Justin se zasmál a hned mě objal. "Asi by jsme měli vyrazit domů, co ty na to?" zeptal se mě Justin a já přikývla. "Tak jdeme" šeptla jsem a s Justine ruku v ruce jsme vyšli ze střelnice.

Jsem ta nejšťastnější holka pod slunce, on mě požádal o ruku. On, Justin Bieber! Pořád jsem z  toho celkem mimo.

Momentálně sedím v autě a dívám se z  okna. Přemýšlím o všem,o svatbě a hlavně o mě a Justinovi. Ale když teď o tom přemýšlím tak my s Justinem nemůžeme mít svatbu a ani děti. Teda ne teď. Teď jde po mě spoustu lidí a chtějí mě zabít.

"O čem přemýšlíš?" zeptal se mě Justin když jsme zastavili před jeho domem. "O ničem důležitém" řekla jsem a vystoupila z auta. Justin také vystoupil a okolo mého pasu obmotal svoji ruku. Společně jsme vešli do domu a já si zula své boty.

S Justinem jsme vešli do obýváku a já vypiskla. "Vítej zpátky!" zakřičeli všichni najednou a já se podívala zmateně na Justina. Justin se jen usmál a všichni se hrnuli ke mě. "Ahoj zlatíčko" řekl Gus a objal mě. "Vítej zpět" řekl Jeremy a také mě objal. "Ahoj" řekl Niall a chvilku se na mě jen tak díval,ale pak mě objal a já mu objetí s radostí opětovala. "Jsme rádi,že už jsi zdravá" řekla Erin která také ke mě přešla a objala mě. 

"Neumačkejte jí" řekl Justin a přitáhl si mě za pas k sobě. Já jsem se jen usmála a s Justinem jsme si sedli do křesla. Ano jako vždy jsem musela sedět na něm. "Ještě taková maličkost" řekla Erin a někam neznámo kam odešla. 

Po pár vteřin přišla Erin a v rukou držela tác s dortem. "Musela jsem upéct nějaký malinký zákusek" řekla a položila ten dort na stůl. "Děkuju" řekla jsem a usmívala jsem se jako sluníčko. "Tys to věděl?" zeptala jsem se Justina. "Nějak tak" odpověděl mi a já jen přikývla.

"No tak jak se máš?" zeptal se mě Gus sedící na gauči. "Úžasně" řekla jsem a Justin mě chytl za ruku. "Řekneme jim to?" zeptal se mě Justin a já se na něj podívala. Popravdě ráda bych jim to řekla,ale je tu Niall...a no....nechci aby ho to ranilo.

"Raději ne" řekla jsem a opřela se o Justinovo hruď. "Co nám máte říct?" zeptal se nás Gus. "Lucy,že ty jsi těhotná?!" řekla nahlas Erin a já se zasmála. "Ne to vážně ne"  odpověděla jsem a Justin se zasmál. "Nebo...." řekla Erin a dala si ruce před pusu. Veděla jsem kam tim míří. Já jsem jen přikývla a Erin vypískla,bože chová se jako dítě. "Hej já to nechápu,o co tu de?" zeptal se nás Jeremy a já si povzdychla. Asi jim to budeme muset říct. "Mám to říct já nebo to řekneš ty?" zeptal se mě Justin. "Raději ty" řekla jsem a usmála se.

"Budeme mít svatbu" řekl Justin a všichni se vyplašeně na nás podívali. "Tys jí požádal o ruku?" zeptal se Justina Jeremy. "Už je to tak" řekl Justin a věnoval mi malý polibek na rty. "To je super!" řekl Gus a usmíval se. Za to Niall,ten se na nás jen koukal bez jaké koliv emoce...

"A už víte kdy?" zeptala se nás Erin. "Ne, teprve to budeme plánovat" řekla jsem vážně. "Vím,že ted budete mít spoustu vašich osobních věcí,ale je tu jeden zádrhel" řekl Jeremy a já jsem se na něj nechápavě podívala. "Vystopovali nás, už ví kde jste a jdou po vás." řekl a já zalapala po dechu. "Cože?" řekla jsem naštvaně a stoupla si. "Musíte utéct,nebo to už konečně ukončit" dodal Jeremy a já si povzdychla. "Za jak dlouho sem asi tak dorazí?" zeptal se Justin "Máme na přípravu jen 25hodin" řekl Gus.

"Dobré načasování" podotkl Justin ironicky. "Kolik jich tak je?" zeptala jsem se jich. "Něco kolem dvaceti....nevíme to přesně" řekl Jeremy a já si naštvaně sedla zpátky na Justina. "Porazíme je" řekla jsem. "Ne, utečeme" řekl Justin a já se zamračila. "Ne, prostě je porazíme." řela jsem rozhodně. "Nechci aby se ti něco stalo,tak to pochop" řekl Justin otráveně. "Prostě tohle všechno už nadobro ukončíme" řekla jsem. "Okay" odpověděl Justin ikdyž stim určitě na sto procent nesouhlasil.

Hard Game 2 ChangeKde žijí příběhy. Začni objevovat