Hard Game 2 Change

10. Kamarádství

Lucy: Přišla jsem si zase tak slabá a zraněná. Nejraději bych mu dala facku aby se z toho probral ale nemám na to. Nedokážu mu dát facku když ho miluju. Možná to přeháním ale já jsem vážně citlivá.

Měla bych přestat být tak moc citlivá. Nevím jak dlouho jsem seděla v koupelně na zemi ale bylo to dlouho. "Lucy otevři" uslyšela jsem Niallovo hlas. Neodpovídala jsem protože by jsem to přes slzy nedokázala. "Lucy!" zvýšil hlas Niall a já jsem od leku sebou škubla.

"Jestli sis něco udělala tak...." řekl Niall a hlas se mu zlomil. "Otevři ty dveře hned!" zvýšil znova hlas Niall.Nechtěla jsem s nikým mluvit. Chtěla jsem být sama a dostat se z toho sama.

"Pokavaď do 10sekund ty dveře neotevřeš vyrazím je." řekl Niall naštvaně a začal počítat. Ne ten to neudělá. Ten by to neudělal.

Najednou se rozletěli dveře a mezi nima stál Niall a za nim Gus. "Měla jsi mě poslechnout" řekl Niall a přešel ke mě. Chtěl mě pohladit ale já sebou škubla. "Lucy on ti za tu bolest nestojí" řekl Niall a já se ještě víc naštvala. Proč se mi sere kurva do života?!

"Vypadni" šeptla jsem a Niall nadzvedl obočí. Možná jsem na něj až příliš hnusná ale chci být sama. "Ne nikam nejdu" řekl Niall a díval se na mě. "Vypadni hned!" prskla jsem na něj a stoupla si. Niall jen na mě tupě zíral ale nepromluvil.

"Fajn" řekla jsem a zamířila si to ven z tohohle domu. Seběhla jsem po schodech dolů a přešla na chodbu. " Nikam nechoď" řekl Gus a já se zamračila. "Aby jste mě tady hlídali abych si něco neudělala tak to fakt ne." řekla jsem naštvaně. Sama nevím kde je teď Justin. Vlastně je mi to jedno.

"Nechci tě hlídat jen chci abys tady zůstala v bezpečí před tima gangama který tě chtějí zabít. Vážně hlídat tě nebudu jen tady zůstaň." řekl Gus a jeho hnědá ofina která bývá vyčesana nahoru mu padala do oči.

"Máš pravdu. Ale pokavad někdo něco řekne o mě nebo o Justinovi tak je mrtvej. Nemám vážně na rady do vztahu náladu. A hlavně nechci poslouchat to že mi Justin za to nestojí a bla bla bla" řekla jsem a zamračila se. Vážně mě to sere a hlavně když mi teď Justin ZASE tolik ublížil.

"Jasně" řekl Gus a dal si ruce nad hlavu. Bylo to vážně komické proto jsem se malinko zasmala. "Úsměv ti sluší víc" řekl Gus a já se zamračila. "Odvolávam" řekl Gus a oba jsme se začali smát. "V pohodě lichotí mi to" řekla jsem a mrkla na něj.

Gus jenom pokroutil hlavou a ukázal mi rukou ať jdu do kuchyně. Já jsem kolem něho prošla a sedla si ke stolu. "Tak co si daš k snídani neboli k obědu?" zeptal se mě Gus a díval se do lednice. "Nic nechci" řekla jsem. Vážně nemám hlad a hlavně po tomhle co se dnes stalo.

"Budu dělat že jsem to neslyšel,tak co chceš?" zeptal se mě Gus a hledal něco v ledničce. "Nic" řekla jsem rozhodnute. Tak jakej blb by dokázal teď po tutom co se stalo jíst? Já teda fakt ne.

Gus se otočil a díval se na mě. Jeho modré oči se vpijeli do těch mých. Musím uznat je to docela zajímavé když ma Gus hnědé vlasy a modré oči. Vždy jsem byla zvyklá na to že kluci s hnědymi vlasy měli tmavé oči a ne světle. Popravdě je to hezké ale Justinovo karamelohněde oči jsou nejlepší. Do pekla už zase myslím na Justina.

"Musíš jíst" řekl Gus a sedl si ke stolu. "Kde je teď Justin?" vypadlo ze mě a ani nevím proč. Potřebovala jsem vědět kde je .Ano sice mi ublížil už zase ale nechci aby udělal nějakou blbost. "Teď spí u sebe v pokoji a má určitě kocovinu jak kráva" řekl Gus a uchechtl se,mě to teda moc směšné nepřišlo.

"Aha" řekla jsem a hrála si s prsty. Nevěděla jsem co mám dál říkat. Justin mi ublížil a já se z toho nemůžu zpamatovat. Potkala jsem ho před pár dnama a on už mě podvedl? Je todle normální? Myslím si že todle není láska když někdo někoho podvádí. Vážně tohle láska být nemůže.

"Haleď sice nevím co se mezi vámi stalo ale vše bude zase v pohodě. On se z toho vyspí a pak si to uvědomi co provedl" řekl Gus a já se na něj podívala. Ne nemá pravdu. Nebude to zase v pohodě.

"Já ale nevím jestli ho dokážu po tutom milovat. Přeci todle není láska když mě podvede" řekla jsem a snažila jsem se zahnat slzy které se mi tlačili ven z oči.

"Nechci se ho zastávat ale znám ho dost dlouho.... Vím na 100% že tě miluje. Jen byl naštvanej a opilej" řekl Gus a já se nad tím zamyslela. Je pravda co Gus říká? Sama nevím co už je pravda.

"To že byl opilej ho neomlouvá. Klidně bych se teď taky mohla opít a vyspat se s tebou. A víš jak by asi hysterčil? Zabil by tě." řekla jsem úplně v klidu a dívala se na Guse. Gus se usmál a já jsem přemýšlela o tom co jsem teď řekla. "Na to zapomeň,mě neopiješ" řekla jsem a přísně se na něj podívala.

Gus se zasmál a zvedl se ze židle. "Jo jo jasně" řekl Gus ironicky a já se zamračila. Ta jeho ironie mě štve. "Ale pořád ho miluješ že?" zeptal se mě Gus a usmál se na mě. Sama nevím co teď k němu cítím. Ublížil mi znova a já nevím jestli mu to dokážu odpustit.

"Daš mi prosím pití?" odbehla jsem rychle od tématu a dívala jsem se na stůl. Dělala jsem že mě strašně zajímá ale pravda byla opak. Myslela jsem pořád na Justina a chtělo se mi z toho brečet.

"Tady" řekl Gus a podal mi pití. "Dik" řekla jsem a odpila si z hrníčku. "Neodpověděla jsi na otázku" řekl Gus a zamračil se. Začala jsem přemýšlet a moje odpověď mi pořád nedocházela. "Já...." řekla jsem a nevěděla jsem jak pokračovat. "Jsi v pohodě?" zeptal se mě hlas který patřil Niallovi. Otočila jsem se na něj a falešně jsem se usmála.

"Jak koukám tak ne,najez se. Bude ti pak lépe" řekl Niall a já protočila očima. On strašně moc miluje jídlo. Božee.

"Nic proti ale každej nejí tolik jako ty" řek Gus a díval se na Nialla. "Tak sorry no. Proto nemám holku,jídlo je mnohem lepší než holky" řekl Niall a mrkl na Guse. "Vážně?" zeptala jsem se ho a zasmála se. "No...." řekl Niall a všechni jsme se zasmáli.

"Jdeme si raději zahrát Fifu" řekl Gus a ja si hned stoupla a usmála se. "Hej tak to beru" řekla jsem natěšeně a přešla s klukama do obýváku. "Ty vážně umíš hrát videohry?" zeptal se mě Niall a sedli jsme si na gauč.

"Jo neměla bych snad?" zeptala jsem se ho a zasmala se. "Hej tak takovouhle holku chci, Lucy vezmeš si mě za manžela?" zeptal se mě Niall a všichni jsme se začali smát. Bylo to važně směšné. A ke všemu jak se u toho Niall tvářil.

"To bylo asi trapné" řekl Niall a všichni jsme se zase zasmáli. "Určitě ti nakopu prdel" řekla jsem Gusovy a pohrdavě se usmála. "Tak schválně" řekl Gus a mrkl na mě. Oba jsme se pustili do hry. Byla jsem rozhodnuta ho porazit. Aspoň se zábavim a nebudu pořád myslet na Jusse. Je možné že si více rozumím s klukama než s holkama? Může vážně existovat kamarádství mezi klukem a holkou? ANO může a já s Gusem a Niallem jsem dobrý příklad kamarádství.

*****

"To není fér" řekl Gus když jsme konečně dohrali a já vyhrála. "Všechno je fér" řekla jsem a cmukla na Guse. Bylo to vážně směšné vidět ho naštvaneho. "Určitě si podváděla" řekl Gus přísně a já s Niallem jsme se začali neuvěřitelně smát. Vážně jsme se na něm bavili.

"Jo jasně" řekla jsem ironicky a ušklibla se. Gus se zamračil a díval se jinam. Uráží se jak malé dítě.  No tak ho porazila holka a co? Vždyť je to jenom hra. Teda pro mě.

V tom jsem uslyšela hlasité kroky a mezi dveřmi se objevil Justin. Měl na sobě jenom boxerky a byl celej bledej. Rukou se držel za hlavu a bylo vidět že mu neni dobře. Vypadal jako hromádka neštěstí.

"Lu prosím odpust mi,mrzí mě to" šeptl Justin a díval se na mě. Ne nemůžu mu odpustit tentokrát mu neodpustím tak rychle. "Na to už je pozdě" řekla jsem a postavila se. "Prosím co mam udělat aby to bylo jako dříve?" zeptal se mě Justin a díval se na mě. Vypadal vážně zničeně.

"Radši nedělej nic" řekla jsem a chtělo se mi zase brečet. "Lu" řekl Justin a chtěl jít ke mě,ale zamotala se mu hlava a on malém spadl.

Rychle jsem k němu přešla a přidržovala ho aby nespadl. "Odvedu ho nahoru" řekla jsem a byla jsem docela dost přitlačena na Justinovo hrudi. "Chceš pomoct?" zeptal se mě Niall a usmál se. "Já to zvladnu" řekla jsem a pomalu jsem šla s Justinem do jeho pokoje.