Měla jsem chuť se schovat mezi sedačky, ale všude kolem mě bylo dost lidí na to, aby si všimli, že se nějaký magor jen tak skrývá , tak jsem zůstala jen ztuhle sedět na místě.
Pořád jsem koukala stejným směrem a vyčkávala, zda si mě všimne.
Zaplatil a rozhlédl se po celém prostoru.
Jeho pohled zamířil na místo, kde jsem seděla.
Na nic nečekal a vydal se ke mně.
,,Mohu si přisednout?" Vypadlo mu z úst.
,, Jistě". Odpověděla jsem tiše.
Batoh si položil na zem k nohám a znovu začal projíždět sociální sítě.
Bylo tu mnoho volných míst a on si musel sednout vedle mě?
Stále jsem se ani nehnula a snažila se nedýchat.
Člověk, který mě škrtil teď seděl pár centimetrů v mé blízkosti, ale pořád jsem ještě naživu, takže zachovám klid.
Po přibližně dvou minutách uzamkl své zařízení a podíval se na mě.
Jeho oči byly dnes obzvlášť světlé a vypadaly, jako by mi chtěly umožnit vidět do vnitra jeho duše.
,,Jak se máš?" Uslyšela jsem.
Chvilku jsem mlčela a pak jsem se konečně odhodlala odvětit.
,,V rámci možností dobře, ty?"
,,To jsi mi toho pověděla opravdu dost." Řekl ironicky.
,,No tak promiň, ale to že tu teď mluvím s někým, kdo mě chtěl připravit o kyslík a moc se mi nechce mluvit..to se nedivíš?"
,,Ne, jen jsem myslel, že budeš milejší."
,,Tak to jsi si plánoval blbě."
Náš rozhovor přebilo ticho. Už jsem mu neměla co říct. Bála jsem se, že mi bude chtít něco udělat a tak už jsem ze sebe nevypravila po zbytek cesty nic.
Blížil se však její konec a já musela mluvit.
,, Vystupuju, pustíš mě?" Zeptala jsem se nejistě.
On se jen urychleně zvedl a šel taky k výstupním dveřím, kde vystoupil jako první.
Když přišla řada na mě, tak tam pořád čekal. Poté se připojil a dál nemluvně pokračoval v chůzi.
Bylo mi divně, zase jsem pociťovala nepříjemné bolesti v mém žaludku, které byly chvíly od chvíle více agresivní.
Nebyla jsem schopná nic kolem sebe pořádně vnímat a už vůbec ne jeho.
Doneslo se mi šťastného pocitu, když jsme došli k mému domu.
On se zastavil, ale já šla stále k mojim cílovým vchodovým dveřím.
,, Nepůjdeš ven?" Zaznělo za mnou.
ČTEŠ
Nežiji, pouze dýchám..
Short StoryPříběh pojednává o osudu mladé dívky, jež to nemá v životě vůbec jednoduché a s příchody nových dní se její život stává dost těžký na to, aby dokázala žít z jejíchž nepředstavitelně šokujících problémů ničím nepoznamenaný život smrtelníka.
