Discordova Dcera 3 (Dokončeno)

8. - Bitva

Druhý den ráno přišly Pinkie a Twilight, aby pomohly s přípravou oslavy.

Když se Pinkie věnovala schovávání party děl, nenápadně jsem zašla za Twilight, která si právě odškrtávala položky z nějakého seznamu.

„Jé, ahoj, Harmony." Usmála se na mě Twi.

Ona mi tak říkat prostě nepřestane, pomyslela jsem si. Ale jelikož jsem chtěla, aby mi odpověděla, tak jsem jí radši neopravovala.

„Ahoj, Twilight. Nevíš čistě náhodou něco málo o changelinzích?" Zeptala jsem se a snažila jsem se, aby to nebylo příliš nápadné.

„O changelinzích?" Podivila se Twilight. Nejspíš proto, že se na něco takového ptám zrovna jí.

„Jo."

„Proč se nezeptáš Sunset? Ta jim přece vládne."

„Nevíš něco o královně Revenge?"

„Byla to první královna changelingů." Odvětila Twilight.

„A něco dalšího?"

„Vím jen tohle. Je to to jediné, co o ní poníci vědí. Ale můžeš se zeptat changelingů. Vládla sice před tisíci lety, ale nějaké informace se třeba dochovaly."

„Znáš ty nějakého Changelinga?"

„Ne, je mi líto, Harmony. Kdyby ses ptala na draky, griffony, nebo i netopýří poníky, odpověděla bych ti téměř na cokoli. Ale o changelinzích vím jen to, že se umí měnit a to ti asi moc nepomůže."

„To ne, ale stejně ti děkuju."

„Nemáš zač." Usmála se Twilight a šla pomáhat Pinkie s přitažením stolu se sedmnácti místy k sezení, aby si měli kam sednout máma, Applejack, Rainbow Dash, Pinkie, Rarity, Spike, Sparkle Flash, Glitter Grace, Rainbow Storm, Apple Cake, Cupcake, Shutterfly, Sunset, Starlight, já a táta.

Když všichni hosté dorazili, máma umístila na stůl tolik jídla, že by ho snad nesnědlo ani dvě stě poníků.

Celou oslavu hrála nějaká divná hudba. Co to bylo za písničky jsem nezjistila, poněvadž tu byly tři přehrávače, a každý vydával jiné zvuky.

Rainbow Storm si všimla přibližující se černé skvrny na obloze před námi. „Co to je?" Zamračila se Pinkie.

„To nevím." Přimhouřila oči Applejack.

Před námi přistáli dva po zuby ozbrojení changelingové. „Vaše výsosti, musíte jít s námi." Podíval se jeden z nich na mou kamarádku.

„Co se děje?" Zeptala se znepokojeně Sunset.

„Neznámí poníci napadli naši říši. Naše vojsko čeká na Vaše rozkazy." Oznámil Sunset ten druhý changeling. „Co nařizujete?"

„Jedu tam." Rozhodla Sunset a odněkud vyhrabala svoji korunku. „Pojď, Disharmony."

Vzlétla jsem a Sunset vzala do magie sama sebe. Co nejrychleji jsme takhle doletěly ke království changelingů.

U hradeb se bojovalo. Poníci ve zbroji z nějakého bílého kovů se snažili dostat přes hradbu changelingů bránící svou říši.

„Zůstaň tady a ani se nehni." Poručila mi Sunset.

„Proč?" Nechápala jsem. „Můžu na mě použít magii."

„Ať tě to ani nenapadne!" Vyjela na mě Sunset. „Mysleli by si, že máme jednorožčí posily. Vyrazili by pro ty svoje a roznesli by nás na kopytech."