Probrala jsem se na tom samém místě. Nade mnou se skláněla máma, Shutterfly, táta, Changeless, princezna Luna a princezna Celestia.
Sunset nikde a to mi připomnělo jediné - je pryč. Navždycky a nenávratně pryč.
Znovu jsem začala brečet.
„To bude dobré, Dissy." Pokusila se o úsměv máma.
„Ne, to nebude!" Odsekla jsem. „Tady nejsme v tom tvém podzimním štěstí, kde oživí snad úplně každého!"
„Promiň." Máma sklopila oči. „Vím, že pro tebe hodně znamenala!"
„Jo, to znamenala." Zavrčela jsem.
Vlastně ani nevím, proč jsem na ni byla tak hnusná, když se mi jen snažila pomoct, vždyť to oni zabili Sunset, ne máma.
„Myslím, že chce být sama." Zamumlala Celestia a zřejmě si myslela, že ji neslyším.
Máma pokývala hlavou. „Necháme tě na chvilku o samotě." Nasadila nevinný výraz a spolu s ostatními odešla.
Bezcílně jsem se slzami v očích bloudila po zámku. V duchu jsem si opakovala Sunsetino jméno, jako bych čekala, že se tu zničehonic objeví a sdělí, mi, že její smrt není pravda. Věděla jsem ale, že se to nestane.
Opřela jsem se o modře natřenou zeď a sesunula se na mramorem dlážděnou podlahu. „Sunset!" Zakřičela jsem z plných plic, jako bych čekala, že mě uslyší.
Dlouho jsem tam jen seděla a po tvářích mi stékaly slzy.
Slyšela jsem někoho přicházet. Otevřela jsem oči. Byla to Changeless. „Můžu si sem sednout?" Zeptala se.
Pokrčila jsem rameny a posunula se, abych jí udělala místo.
„Chybí ti Sunset, viď."
Překvapeně jsem přikývla. „Tobě snad ne?"
„Ale, ano, chybí." Hořce se na mě usmála. „Možná víc než si myslíš."
„Kéž by ta bitva nikdy nebyla." Popotáhla jsem. „Sunset by žila, a těch deset tisíc changelingů taky."
„Myslím, že je to moje vina." Promluvila po chvíli ticha Changeless.
„Proč?" Nechápala jsem. „To ty jsi ji snad shodila z útesu?"
„Ne, ale když se Sunset stala královnou, já byla její ochránkyně, mou povinností bylo ji chránit, ale selhala jsem. Teď budu královnou já, ale já jsem nikdy moc nechtěla, protože je to hrozně těžké, i když to tak nevypadá. Jedna z nejhorších věcí je, že když říše padne, královna musí padnout taky. Když královna v ochraně své říše selže, musí se vlastnoručně zabít, vykuchat. To prostě vezmeš nůž a..."
„Jo, jo, chápu." Ujistila jsem ji, protože o podrobnosti toho vykuchání jsem opravdu zájem neměla.
Napadlo mě, že Sunset měla celkem štěstí, protože se aspoň nemusela vlastnoručně vykuchat.
„Moje korunovace bude už zítra." Změnila téma Changeless. „Chceš se přijít podívat?"
„Proč ne." Pokrčila jsem rameny.
„Tady jste!" Vykřikla princezna Luna. Ani jsem si nevšimla, že přišla. „Všude vás hledám."
„Aha, a proč?" Zajímalo Changeless.
„To netuším." Zarazila se. „Celestia prostě řekla, že vás mám najít a přivést."
„Jo takhle." Pokývala hlavou Changeless. „Tak takhle přesný rozkaz se musí neprodleně splnit."
ČTEŠ
Discordova Dcera 3 (Dokončeno)
FanfictionSunset dostane dopis od princezny Celestie, že má spolu s Disharmony znovu zachránit Equestrii. Disharmony se se svou kamarádkou vydává na dobrodružnou cestu na hrad dvou sester. Potkají tam spoustu, ne zrovna přátelských tvorů. Jeden z nich, pony z...