11. - Nevím, jak to pojmenovat

108 23 5
                                    

Doběhly jsme na nádraží, kde právě zastavoval vlak.

„Jedete do Canterlotu?" Zeptala jsem se průvodčího.

„Co bys řekla?" Obrátil oči v sloup a ukázal na křivou modrou ceduli s bílým nápisem Manehattan.

„A kdy jede vlak do Canterlotu?" Zajímala se Changeless.

„Za tři hodiny." Odvětil průvodčí.

„A autobus?" Zeptala se Changeless.

„Právě odjíždí." Průvodčí ukázal na autobus s cedulí Canterlot, který právě odjížděl.

Changeless vzala autobus do magie, čímž ho zastavila a rozběhla se k němu.

„Co si vo sobě myslíš?" Otevřela nějaká klisna okénko autobusu, což by nejspíš jít nemělo, ale to jsem teď neřešila. Když klisna zjistila, že jde o královnu changelingů, zase okénko zavřela.

Changeless naskočila do autobusu a já udělala to samé.

„A platit nebudete?" Zeptala se nakvašeně řidička autobusu, kterou její práce očividně příliš nenaplňovala.

„Nebudeme." Ujistila ji Changeless a spolu se mnou si šla sednout.

Když jsem se na to Changeless zeptala, odpověděla, že jeden z největších zákonů changelingů praví, že královna si může dělat co chce a kdy chce a nikdo jí v tom nesmí zabránit.

„Tak tohle kdybychom měli my, to by vypadalo." Rozesmála jsem se při představě, že by si Celestia, Luna Cadence nebo Twilight dělaly co chtějí. Flurry Heart ne, protože ta se princeznou stále nestala, přestože už jí je dvacet a nejspíš za to může to, že ji Cadence a Armor pořád berou jako pětileté dítě s IQ sedmdesát bez pudu sebezáchovy či schopnosti se samostatně rozhodovat.

„Už jsme tady." Vytrhla mě z přemýšlení Changeless.

Vyskočila jsem z autobusu, zatímco řidička stihla Changeless porazit nohy, načež jí královna changelingů prodloužila čenich o asi dvacet centimetrů.

Rozběhly jsme se k zámku Celestie, ke kterému bych sama netrefila, ale Changeless se tu perfektně vyznala a u zámku jsme byly za deset minut.

Changeless zabušila na dveře, načež byla požádána princeznou Lunou čučící z okna, aby nedělala rámus.

„Musíme dovnitř, je to důležité." Oznámila Changeless.

„Tak fajn." Obrátila oči v sloup Luna a za chvilku byla dole a otevřela nám. „Proč to tak spěchá?"

„Jde o tuhle korunu." Vysvětlila Changeless a ukázala ji Luně.

Ta si ji začala se zájmem prohlížet. „Kde jste ji vzaly?" Zeptala se.

„To je dlouhý příběh." Nasadila jsem nevinný výraz, protože jsem nevěděla, jestli bylo úplně fér si tu korunu nechat.

„Ale není, nějaká klisna jí chtěla proměnit v kámen a tak jí Disharmony sebrala náhrdelník a zabila ji." Podala poměrně zjednodušenou verzi Changeless.

„A?" Pozvedla obočí Luna, protože příběh to byl sice poutavý, ale nevysvětloval, jak jsem přišla k té koruně.

„Proměnil se v ní ten náhrdelník, když jsem si ho vzala." Řekla jsem.

„Mění se podle toho, kdo ji má u sebe." Luna zpozorněla. „Úplně Stejně jako koruna changelingů."

Changeless kývla.

Discordova Dcera 3 (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat