2.Kočičí Válečníci-Naděje Umírá Poslední (DOKONČENO)

Rudá noc

Javorku probudil sluneční paprsek. Zívla a protáhla se. Sedla si a upravila si srst.,,Čau, ségra."ozvalo se z rohu kmene. Zvedla hlavu a zaostřila smysli. Spatřila bílorezavého kocourka, který ji sledoval zelenýma očima.,,Ahoj, Prášku. Co tak brzy?"zeptala se.,,Co vím, tak vstáváš pár minut před příchodem Vločky."dodala pobaveně. Jeho úsměv zmizel.,,Haha. Opravdu moc vtipné."řekl ironicky.,,Kdyby tu nebyli ostatní, tak už by jsi měla ukousnuté ucho."dodal podrážděně.,,Copak? Neužil sis noční hlídku?"řekla pobaveně.,,Jen počkej. tebe to čeká dneska."řekl podrážděně a zase si lehl. Chtěla mu něco odpovědět, ale vyrušili ji dva učitelé.,,Javorko, Oříšku?!"ozvalo se z venku. Byl to Šedý a Stříbrouch. Oříšek vyskočil na tlapky a pospíchal ven. Javorka poklidně za ním.,,Dnes vás čeká hlídka. Půjdeme podél hranic s Lesními a u řeky si dáme odpočinek. Něco ulovíme a pak vyrazíme večer na prohlídku hranic s Krvavými."vysvětlil Šedý.,,To nám zabere den a noc?"Mňoukl nechápavě Oříšek.,,Ne, to nám zabere den. Nezapomeňte, že se budete taky učit. A v noci budeme rychle procházet hranice."objasnil Stříbrouch.,,Jdeme."zavelel Šedý a oba šedí kocouři vyrazili z tábora. Javorka pospíchala za nimi a za ní se loudal nevyspalí Oříšek.

Po hodince došli k Hvězdné skalce a od ní šli pomalu podél Lesních hranic. Javorka větřila a čichala ke každému keři, kmeni a kameni. Koukla se na oba učitele a zhluboka se nadechla.,,Můj praděda byl Moudrý Měsíc, že?"zeptala se. Šedý zastavil a otočil se na ni.,,Správně."mňoukl a protáhl se.,,Byl skvělý vůdce."řekl.,,Vy jste ho zažil?"vyvalila oči.,,Stal jsem se Válečníkrm , když to tu měl po packou. Tichá Hvězda, tehdy Tichá kytka byla jeho zástupkyní a měla tolik, co má teď Stříbrouch. To byli časy."zasmál se velitel a otočil se. Pokračoval v cestě. Javorka pokračovala v kontrolování cesty. Oříšek klusal za ní a koukal se do země.-Asi mu zase chybí Kaštan. Škoda, že jsem Kaštana nepoznala lépe. Musel to být skvělý zástupce.-pomyslela si a pokračovala.

Došli k řece a Šedý si sedl na břeh. Stříbrouch si sedl kousek od něj a sledoval území dvounožců. Javorka zastavila Oříška. Bylo vidět, že o nich jejich učitelé neví.,,Chceš se za ní podívat?"šeptl Šedý a pořád sledoval území dvounožců. Javorka strčila Oříška do keře a skočila za ním.,,Ne, nechci ji nikdy vidět."sykl Stříbrouch a naježila se mu srst.-O kom asi mluví?-pomyslela si.,,A nechceš aspoň vidět své..."začal Šedý.,,Ne!"vykřikl Stříbrouch, čímž ho přerušil.,,Já s nimi nechci mít nic společného. Nenávidím je!"vřískl a sledoval šedého velitele. Šedý Měsíc klidně seděl a pořád sledoval území dvounožců.,,Z rodokmenu je nevymažeš."šeptl a neotočil se na Stříbroucha.-Koho?-pomyslela si Javorka a sledovala je.,,Možná ne z rodokmenu, ale z života ano. A to se mi povedlo."řekl klidnějším tónem Stříbrouch.,,Určitě jim chybíš...."začal Šedý.,,No a?"mňoukl podrážděně Stříbrouch.,,Co když tě budou hledat? A co když tě najdou?"zeptal se Šedý a Stříbrouch ztuhl.,,Kdo?"řekla Javorka. Myslela si, že si to řekla v duchu.,,Javorko?"oba učitelé vstali a koukli se jejím směrem. Javorka a Oříšek k nim došli a sedli si. Javorka sklopila uši.,,Co posloucháte cizí rozhovory?!"zavřískl Stříbrouch.,,Něco jim, ale musíš uznat. Nevěděl jsi o nich, dokud se Javorka neprozradila."uznal Šedý. Stříbrouch musel kývnout.,,Moc si neodpočineme, protože slunce zapadá."řekl Šedý a společně se Stříbrouchem se vydali k hranicím s Krvavými. ,,Vy jste mi neodpověděli. Kdo?"křikla za nimi Javorka, ale oba mlčeli a pokračovali dopředu.

Klusali kolem hranic s Krvavými, když Šedý a Stříbrouch zastavili. Javorka do nich narazila.,,Co se stalo?"zeptala se a sledovala je.,,Pššt."sykl Stříbrouch a stál na místě.,,Když to uslyšela.,,...Musíme najít tu ,,vyvolenou"."ozval se chraplavý hlas.,,A proč?"ozval se hlubší hlas.,,Poručil nám to Rudý měsíc a když to splníme, tak je možné, že budu moct mít jeho koťata."řekl zasněně první hlas.,,Takže mi to nepokažte!"dodal. Od stromu vyšlo pět koček. Černý kocour se zrzavou tlamičkou, byl dost poškrábaný a pokousaný. Tmavě rezavá kočka s jizvou na boku. Béžová kočka. Mourovatý učedník a hnědý velký kocour.,,Ale ale ale. Šedý Měsíc osobně."zasmála se zrzavá kočka.,,Tak ty jsi ta Rudá noc."řekl Šedý a stoupl si před Javorku.,,Neboj se, mazlíku. Pro tebe si náš pán nepovolal. On chce jinou oběť."řekla chraplavě kočka a zablýsklo se ji v oku.,,A koho si ten rodinovrah žádá?"řekl Šedý.,,Pro hrdinu se světle modrýma očima, který ho má prý zabít."řekl tmavě hnědý kocour.Javorka sebou škubla.-Světlemodré oči...-pomyslela si.,,Medvedě ticho. Ty dutá hlavo!"vřískla Rudá noc.,,Ale Havraní noc a Sojka před chvílí odešli. Tak jsem myslel, že ty pravidla už neplatí."řekl Medvěd.,,Havraní noc a Sojka ode...HAVRANÍ NOCI, SOJKO!!!"zařvala ta kočka,,Ti dostanou výprask. Zase někam spolu šli."vřískla vztekle a v očích ji šlehali blesky.,,Rudá noci? Můžu jít domů? Jsem unavený."ozval se učedník.,,Ani nápad Vrabče! Jinak dostaneš výprask jako medvěd, který ho dostane za nevyplnění příkazu."řekla naštvaně a vycenila na Vrabce tesáky. Javorka to už nemohla vydržet.-Chudák učedník!-pomyslela si a skočila přes Šedého. Jakmile přistála na zemi, tak se odrazila a shodila Rudou. Překvapená Rudá se rozhlížela kolem. Javorka ji začala kousal ucho a držela ji na zemi.,,Já ti ukážu ubližovat učedníkům!"zamumlala a škrábala ji. Rudá ji chytla za kůži za krku a vstala. Vytasila drápy. Položila Javorku u stromu a připravila se na ránu.,,Jaké pískle si tohle dovoluje!"řekla a koukla se na Javorku.,,Světlemodré oči.."vydechla a narovnala se.,,Chyťte ji!"poručila. Šedý skočil na Rudou a začal boj.

,,....Ústup!!"zakvílela Rudá a pádila zpátky na území Krvavých. Medvěd a Vrabec za ní. Vrabec se ještě děkovně podíval na Javorku.,,Děkuji, že jsi se mně zastala."řekl a rozběhl se za Medvědem. Javorka kývla. Měla zraněnou packu. Mohla na ni došlápnout, ale teklo ji z tama hodně krve. Šedý ležel se zavřenýma očima, jako by umíral.-Ale vždyť má 9 životů....nebo 8?-pomyslela si. Oříšek měl poškrábané břicho a Stříbrouch měl měl rány na zádech......