Javorka šla tmou do tábora, když za ní zapraskala větev. Vyděšeně zastavila a podívala se dozadu.,,J-je tam někdo?"zamumlala vystrašeně a couvla. Náhle zakvílel vítr, Javorka vyskočila vysoko do vzduchu a začala se třepat.,,H-haló?"zavolala po chvilce ticha.,,Takže ty jsi učednice Šedého?"ozval se neznámý hlas. Javorka se podívala tím směrem a spatřila siluetu kočky s tmavě modrýma očima.,,K-kdo jsi?"zeptala se.,,To ti o mně Šedý nic neřekl?"zeptala se překvapeně kočka a vycenila tesáky, které děsivě zářily.,,N-ne....asi"vysoukala ze sebe a skrčila se. Kočka se začala k ní přibližovat.,,Já jsem Tajemná..."šeptla a vyskočila ze svého úkrytu. Javorka dopadla na tvrdou zem a na hrudi cítila packy. Zvedla hlavu a spatřila nahou kočku.,,To vy jste Tajemná? To vy jste zabila tolik koček, kvůli vzhledu?"zeptala se naštvaněji.,,Správně, takže ti o mně něco řekl."usmála se zle.,,Ano....Řekl mi jaká jste ZRŮDA!"zavrčela zrzavá kočička. Tajemnou to očividně docela překvapilo.,,Vysmíváš se mi za můj vzhled?"zeptala se nechápavě.,,Vy si myslíte, že jste zrůda kvůli svému vzhledu? Jste zrůda, kvůli vašemu chování!"vykřikla a začaly ji téct slzy.,,Zabila jste sestru mého kamaráda. byla to jeho poslední rodina!"tekly ji slzy. Tajemná sklonila uši.,,Já...."otevřela pusu.,,Vy? Zabila jste hromadu koček,kvůli tomu, že se vám zasmáli 3 MLADÍ kocouři. To je toho."zrzavá učednice nakrčila čumák. Tajemná jako by teď pochopila, co udělala.,,Ale..."chtěla říct.,,Co zase ale? Zabila jste tolik skvělých koček... Na pohled, zrůda nejste, ale když kočka ví, co jste provedla, tak ta zrůda na vás vidět je."mňoukla Javorka a shodila ji ze sebe. Vyškrábala se na packy a sledovala Tajemnou, která se koukala do země.,,Měla jsem strach.."šeptla po minutě ticha.,,Byla jsem hloupá...Javorko, pomůžeš mi mé chyby napravit?"zeptala se nečekaně jemným hlasem.,,Vy mně znáte?"překvapilo zrzavou kočičku.,,Ano, sledovala jsem vás...Javorko, pomůžeš mi vše napravit?"zeptala se naléhavějším tónem.,,Samozřejmě. První krok bude se jít omluvit všem. Jak Oříškovi, tak i Šedému."usmála se na ni trochu Javorka. Tajemná se narovnala a podívala se na ni. Na její tváři nebyl děsivý výraz, naopak byl tak milý úsměv, který pozitivně zářil. Javorka se taky usmála a vydali se tedy obě do tábora.....
Omlouvám se za krátkou kapitolu. Snad se líbí.
ČTEŠ
2.Kočičí Válečníci-Naděje Umírá Poslední (DOKONČENO)
FanfictionUpozornění: Vydáno, když mi bylo 13 let. Berte prosím ohled na chyby a na divnost příběhu. :D Javorka se stala učednicí. Zjistila o sobě něco nového-Věštbu. Rudý Měsíc si nedá pokoj a svět venku je nebezpečný. Zvládne to Javorka? Zastaví Rudého? Po...
