2.Kočičí Válečníci-Naděje Umírá Poslední (DOKONČENO)

Zelený dům

,,..Světlá, Javorko, Jitřenko, opravdu chcete jít dnes?"zeptal se šedý kocour, který stál na břehu a sledoval údolí Dvounožců. Všechny tři kočky se na něj koukly a kývli. Stříbrouch vzdychl a skočil do  řeky za nimi.,,Jak se má Zrzečka?"zeptala se Světlá. Stříbrouch se na ni koukl.,,Co?"řekl překvapeně.,,Jak se má tvá družka. Už se to narodilo?"vysvětlila světlá kočka.,Aha. Jo, včera se narodila."mňoukl.,,Ona? Jak se jmenuje?"vypískla Jitřenka.,,To musíme ještě vymyslet, ale je pískově rezavá a oči má po mně."usmál se hrdě. Všichni čtyři vyskočili na břeh a klusali na druhý konec vesnice. Javorka sledovala zem se svěšenýma očima. Běžela ze skupiny poslední.,,Javorko....."ozval se šepot. Zvedla hlavu a nenápadně zastavila.,,Javorko...."šepot vycházel z uličky. Javorka měla ocas mezi nohama rychle tam doklusala.,,Haló?"zavolala a sledovala uličku.,,Konečně se setkáváme."šeptlo to děsivě a ve tmě se zaleskly oči jako dva krvavé rubíny. Couvla a sledovala oči.,,Myslel jsem si, že mně má porazit nějaký hrdina. A co to mám před sebou? PÍSKLE!"vřískl kocour. Javorka se nahrbila a naježila se ji srst.,,Kdo je podle tebe pískle?"zařvala a nenávistně ho sledovala. Rudý Měsíc se ve tmě posadil.,,Pískle, co nic neumí. To nemohli Hvězdní vybrat někoho lepšího? Počkat...To by museli být všichni."zasmál se. Javorkou projela vlna vzteku. Zhluboka se nadechla.,,A co tady děláš? Myslela jsem si, že Rudý má být v táboře a dávat rozkazy."řekla. Rudý se narovnal. Sledoval ji svýma rubínovýma očima.,,Javorko, kde jsi?"zavolal Stříbrouch, který byl s ostatními o pár uliček vedle.,,Dávej si na mně bacha."šeptl rudooký kocour a zmizel ve tmě. Javorka tam ještě minutu stála, pak se rozběhla za svými přáteli, kteří již čekali na místě.                                                                                                   ,,Kde jsi se zdržela?"zeptala se Světlá, když k nim rezavá učednice doběhla.,,Jen jsem měla pocit, že něco slyším. Vše je v pořádku."usmála se falešně. Jitřenka nakrčila čumák, ale byla ticho,,Tak pojďme."usmál se Stříbrouch a klusal k domu.,,Mio?"zavolal hlasitě a sledoval zelený dům.,,Ano?"z keře vykoukla šedá hlava s modrýma očima. Kočka k nim došla. Měla tlustý ocas a dlouhou srst.,,Kdo jsi?"zeptala se a sledovala Stříbroucha.,,Já jsem Stříbrouch, ale ty mně asi znáš pod jménem Šeďáček."řekl jen a čekal na její reakci.,,Šeďáček...To mi nic neříká."mňoukla.,,Aha, víš já jsem tvůj bratr...."šeptl. Mia se zamyslela a pak začala vrtět ocasem.,,Už si vzpomínám!"vypískla vesele a začala mu lízat uši.,,Mami, kto je to?"ozval se písklavý hlas z křoví.,,Mami, kto to tam huláká?"ozval se další jemný hlásek.,,Svíčko, Modřenko, můžete vyjít. Máme hosty."usmála se Mia. Z křoví vylezla dvě malá koťata. Jedno krátkosrsté s dlouhým ocasem a krátkýma ušima. Mělo tmavě modrá očka. Druhé dlouhosrsté s delšími packami a bílým břichem. Obě dohopsala k Mii a schovala se jí v kožichu.,,Ta krátkosrstá je Modřenka a ta dlouhosrstá je Svíčka."vysvětlila. Obě sledovaly Stříbroucha.,,Svíčko, Modřenko, tohle je váš strejda Stříbrouch. Je v klanu."usmála se.,,Já chči taky do klanu."mňoukla Modřenka.,,V klanu už není moc místa. Má družka porodila jedno kotě a za chvíli nebude žádný volný učitel."řekl jako by smutně Stříbrouch.,,Tvá družka....porodila..kotě? Já jsem TETA!!!"vykřikla až vyděsila své dcery.,,Přivedu Zrzečku i mou dceru na návštěvu, neboj."usmál se.,,Uděláme návštěvu u babi?"zeptala se Svíčka.,,To by byl skvělý nápad. Půjdu pro Prince."mňoukla nadšeně MIa.,,Vy se navštěvujete?"zeptal se vesele.,,Jasně."odpověděla a objala svého bratra. Javorka se usmála, ale bylo ji i smutno.-Kéž bych měla takový vztah i se svými bratry.-stekly ji slzy......