2.Kočičí Válečníci-Naděje Umírá Poslední (DOKONČENO)

Kočka bez srsti

Javorka se protáhla a začala si upravovat srst.,,Javorko?"zavolal ji laskavě šedý kocour sedící před vchodem do jeho doupěte. Zrzavá učednice rychle pospíchala a svým učitelem.,,Ano, Šedý?"zeptala se radostně.,,Musím si s tebou promluvit."šeptl a vešel do tajemného doupěte. Javorka ho poslechla a šla za ním. Ocitli se v zaprášeném doupěti, který měl uprostřed pelech ze sena.,,..Hepčík!!!"kýchla Javorka a zhluboka se nadechla vydýchaného vzduchu. Mezitím si velitel sedl do pelechu a sledoval ji jantarovýma očima.,,Jde mi o včerejšek..."začal. Javorka polkla a sedla si naproti němu.,,Omlouvám se, nechtěla jsem si dovolovat na Černého drápa, vím, že je Zástupce, ale on si vzal do tlamy Sojku, Havraního a jejich koťata."vyhrkla než stačil Šedý cokoliv říct. Její učitel seděl překvapeně naproti ní.,,O tom jsem mluvit nechtěl. Vím, že jsi bránila své přátele, ale musíš uznat, že jsou mezi podezřelými."řekl pomalu a dal si ocas kolem nohou.,,To ano..."koukla se smutně do země.,,Mým hlavním podezřelým je kočka...."začal.,,Kočka?! Víte, že Sojka je nevinná. Nebo chcete podezřívat někoho z klanu? Že ne moji mámu?"vyhrkla a napjatě seděla. Šedý vyvalil oči.,,Ano, ano, tak trochu, ne."řekl jak rychle mohl. Javorka zvedla obočí.,,Jak podezříváte tak trochu kočku z klanu?"zeptala se nechápavě.,,Podle mně za to nemůžou Krvaví a ani někdo z klanu."vysvětlil.,,On je někdo jiný? Mlžný klan má ještě jiného nepřítele?"mňoukla. Kývl a protáhl se.,,Kdysi, když jsem byl Učedník, tak tvůj děda byl zástupce jedné kočky. Jmenovala se Tajemná hvězda a byla tmavě mourovatá, měla krásné modré oči a vždy nosila na tváři úsměv. Každou noc vyrážela na výpravy......Jednou se vrátila a něco se ji stalo. Nikdo nevěděl co. Schovávala se ve tmě svého doupěte, vždy dávala rozkazy a už NIKDY nevyšla na slunce. Když v noci všichni spali, tak se vytratila k řece, aby se napila. Pak se vrátila a to bylo vše. Mnozí si mysleli, že jejich velitelku nahradila jiná kočka, nikdy se nepotvrdilo. Každý měl svou teorii a všechny Tajemná vyvracela. Pak si na to všichni zvykli a neřešili to až na jednoho kocourka...."začal svůj příběh.,,Až na vás?"zeptala se. Šedý zavrtěl hlavou.,,Až na mého staršího bratra. Jmenoval se Zvědavec, byl moc a moc zvědavý....Jednou v noci se ji vloupal do doupěte a zjistil zvláštní věc : Zvědavec došel k malému šedému kocourkovi, který sledoval měsíc.,,Dívej, za chvíli bude úplněk, myslíš si, že nás Moudrý ocas vezme na Shromáždění?"zeptal se ho kocourek.,,Nevím, Šeďáku, ale mám něco k mé teorii."usmál se hrdě Zvědavec a sedl si k bráškovi.,,Už zase? Nemůžeš to nechat být? Jako ostatní?"zavrčel nevrle Šeďák a narovnal se, aby bratra aspoň trochu dorostl.,,Ne, nenechám."mňoukl Zvědavec.,,Tak já ti to nepovím."udělal uraženého. Šeďáček se na něj prosebně koukl.,,Tak promiň, pokračuj."pobídl svého velkého bratra. Zvědavec se usmál, jak nejvíc mohl.,,Byl jsem v tom doupěti a nemá tam zbytky srsti."vysvětlil svůj objev. Šeďák dal hlavu na stranu.,,No a? Tak si tam uklidila. Taky by sis měl uklidit své místo na spaní."řekl malý kocourek.,,Budu dělat jako, že jsem to neslyšel."zamračil se.,,Hele, ještě by měla být u řeky, jdeš se na ni podívat?"vstal a byl připravený se rozběhnout.,,Ani nápad, nechci mít problém jako ty."zavrtěl hlavou Šeďák.,,Tvůj problém."zasmál se starší učedník a rozběhl se do lesa. Šeďáček chvíli seděl na místě a pak se rozběhl za ním.,,Počkej na mně!!"vypískl a přidal......Zastavil v keři a sledoval Zvědavce. Ten stál naproti otočenému růžovému stvoření...."vyprávěl Šedý.,,Růžové stvoření?"vyvalila oči Javorka. Šedý kývl.,,Byla to kůže."šeptl.,,......Zvědavec udělal krok v před.,,Kdo jsi?"růžové stvoření ztuhlo a nehýbalo se.,,Ptám se kdo jsi? A co jsi udělal naší Velitelce! Proč jsi vyšel z jejího doupěte a kde je ona?"vyhrkl Zvědavec a udělal dva  kroky k tomu stvoření.,,Tolik otázek..."šeptlo to stvoření. Znělo jako Tajemná hvězda.,,Otoč se..."řekl Zvědavec a udělal další krok. Růžová věc se narovnala.,,Pak tě budu muset zabít."vysvětlila.,,Klidně."mňoukl a dupl. Růžová věc se otočila a on spatřil modré oko Tajemné. Druhé bylo slepé, byla na něm jizva.,,Už víš kdo jsem?"sykla zohavená kočka.,,T-Tajemná Hvězda..."vydechl Zvědavec.,,Správně a víš kdo mi tohle udělal?"vykřikla. Zvědavec zavrtěl hlavou.,,DVOUNOŽCI!!"zavřískla.,,A teď tě zabiji."zasmála se a vrhla se na vyděšeného učedníka. Šeďák se krčil v křoví a třásl se. Poslouchal bolestné nářky jeho bratra. Když se podíval tam, kde před chvílí stál, spatřil růžovou kočku bojující s krvavým kocourek. To vše doprovázel křik, kterém tuhla krev v žilách. Když měla své  dílo hotovo, tak se podívala na nebe.,,Ale ne, mám málo času."vykřikla Tajemná a rozběhla se zpátky do tábora. Vyděšený kocourek vylezl z křoví a došel ke svému bratrovi. Jeho tělo bylo zjizvené a na tváři měl vyděšený výraz. Zobrazil se  mu obraz šedé dlouhosrsté kočky s huňatým ocasem, která taky takhle umřela.,,Takhle našli před dvěma týdny i naši mámu..."vypískl a konečně se mu vše dávalo dohromady. Rozběhl se za zjizvenou kočkou, musel ji zdržet. Musel ochránit každou kočku v klanu. Netrvalo mu  to dlouho a spatřil před sebou unavenou růžovou kočku.,,Tajemná!!! Znám tvé tajemství!!"zakřičel, jak nejhlasitěji mohl. tajemná zastavila a koukla se na něj.,,Šeďáčku? Ty a tvá rodina zaslouží za vyučenou!"zavřískla a vrhla se po něm. On se rychle vyhl. Nechtěl ji ublížit, jen ji zdržet. Po dalších pěti pádech to kočka vzdala.,,Nemám už moc času. Stejně ti neuvěří."mňoukla a rozběhla se k táboru. Šeďáček běžel rychle za ní a chytl ji za holý ocas. Byli už u tábora. Tajemná zavřískla a shodila ho.,,Nevadí, stejně tě zabiji!"zařvala a byla připravila se na něj skočit. On neměl kam utéct, byl zády ke stromu. Zavřel oči.,,Jenom přes naše kosti."ozvalo se. Tajemná se otočila a spatřila Moudrého a ostatními. Šeďáček toho využil a doběhl k nim.,,Tajemná! Co to děláš? Kvůli svému vzhledu zabíjíš kočky a porušuješ pravidla Hvězdného klanu. Všichni by tě pochopili a byli by ti oporou."řekl. Tajemná sklonila hlavu.,,Co to tu je? Někdo probudil Kožebludu."ozvalo se. Kočka zvedla hlavu a spatřila 5 kocourů, co se jí smáli. Začala se třást. Narovnala se a v jejích očích šlehaly blesky.,,POMSTÍM SE! MLŽNÝ KLANE DEJ SI NA MNĚ POZOR!!!!zavřískla a utekla do lesa...."dopověděl Šedý.,,To je mi líto."stekly Javorce slzy.,,Mladá, neplač, tohle jsem ti řekl, aby jsi byla opatrná."usmál se na ni laskavě a olízl ji uši.-Takže Mlžný klan má nového nepřítele....-pomyslela si........