2.Kočičí Válečníci-Naděje Umírá Poslední (DOKONČENO)

Den před koncem

Javorka se protáhla, byla v učednickém doupěti. Vykoukla ven a spatřila Šedého mířící k ní.,,Dobré ráno."řekl vážným tónem a sedl si. Javorka vyskočila z doupěte a klusala k němu, samozřejmě tak, aby ji nespadla kopretina za uchem.,,Dobré ráno, Šedý. Co se stalo?"zeptala se a sedla si naproti němu.,,Mám teď hodně povinností.."začal a Javorce zmizel úsměv.,,Ale...Dnešní výcvik padá, že?"vzdychla a sklopila uši.,,Ano."kývl jen a sledoval ji.,,Takže půjdu s někým? Třeba s Jitřenkou a Černým?"vypískla zase a úsměv se ji vrátil, ne na dlouho.,,Ne, musím s Černým drápem něco probrat."zavrtěl hlavou.,,Tak půjdu s mámou a Oblakem?"napadlo ji.,,Ne, oni berou už Jitřenku."řekl. Javorka se zamračila.-To snad není možný!!-pomyslela si naštvaně a dále přemýšlela.,,Tak půjdu se Stříbrouchem."mňoukla.,,Ne, ten bere tvého bratra Práška."švihl ocasem.,,To je naschvál?"naježila se ji srst, tohle ji štvalo.,,Není, prostě nikdo nemá teď čas. Máš volno."vstal a byl připravený k odchodu.,,Tak jdu za Sníž...Sněžným.."vzdychla a také vstala.,,Sněžný nemá čas. Žlutokotěti rostou zuby a strašně ji to bolí a když říkám strašně, tak opravdu strašně."řekl než odešel.,,Ahhhhh!!"vykřikla a kopla do opodál ležící šišky.,,To snad není možný...."křikla ještě a sedla si. Začala si lízat náprsenku, aby se uklidnila.,,Psst..Pssst..Kopretinko..Pssssssssss..."uslyšela ze křoví vedle ní.,,Vrabče?"otočila se a spatřila ho, toho kocoura, kterého miluje.,,Ani nevíš, jak jsi mi chyběl!!"vypískla šťastně a skočila mu kolem krku.,,Ty mně taky."zavrněl.,,Co tady děláš?"zeptala se překvapeně.,,Musím tě varovat...."začal vážně.,,Před čím?....Opravdu před čím? Mám teď tolik nepřátel, že je to strašný...Rudý, Rudá, Krvavý klan, Tajemná, mí bratři...pak mně ještě nemá rád Černý dráp...."počítala nahlas.,,Hahaha, vtipné. Teď jde o něco horšího...Rudý se rozhodl, že pozítří zaútočí na Mlžný klan a všechny kromě tebe zabije...zabije všechny na kom ti záleží...."přerušil ji naléhavě.,,A proč nezabije mně?"nechápala.,,Chce, abys trpěla....Musíš ho brzy zastavit, nebo tvá rodina a tví blízcí umřou.."nepřestával naléhat.,,Zastavit? Jak? Nejsem vůbec připravena...Ach Vrabče, jak to mám zvládnout?"stekly ji slzy a přitulila se k němu.,,Jediná možnost. My horští se za noci přesuneme k vám, svoláme všechny klany a zítra zaútočíme, samozřejmě kromě starších, matek, koťat a malých učedníků...My to zvládneme neboj."chlácholil ji.,,Havraní a Lasička se vydají do klanů Lesního a Jezerního..Společně ho zabijeme."usmál se na ni.,,Já nevím zamračila se.,,Stačí zabít Rudého, ostatní se rozběhnou pryč, věř mi..."olízl ji laskavě ouško.,,ty jsi mi jednou dala víru, že to zvládneme...Teď věř ty mně."koukl se ji do očí a ona kývla.,,Ale..věštba...Mám umřít.."stekly ji slzy.,,Neboj, nenechám tě odejít...Nepustím tě."šeptl ji do ucha a objímal ji. Javorce tekly slzy. Pokud se věštba naplní a to se stane, bude muset umřít?........