2.Kočičí Válečníci-Naděje Umírá Poslední (DOKONČENO)

Na stopě Jahodě

Javorka seděla před doupětem a sledovala zvyšující se hromadu s kořistí. Měla hlad, ale věděla, že by to bylo porušení zákoníku. Nebyla lovit, proto nemohla dát kořist starším.,,Javorko?"ozvalo se. Zvedla hlavičku a spatřila svého šedého učitele.,,Ano, Šedý Měsíci?"usmála se.,,Proč si nevezmeš myš?"optal se a sledoval ji jantarovýma očima.,,Ale to je porušení zákoníku."namítla a zakručelo ji v břiše.,,Včera jsi byla na hlídce a večer jsi se zastala učedníka od Horských. Máš plné právo."řekl laskavě kocour. Javorku překvapilo, že nazval Vrabce Horského učedníka, když je Krvavý. Ale byla ráda, že je s tima hroznýma krvavýma nespojuje.,,Dobře."zavrtěla ocasem a vstala. Ucítila v sobě, ale pocit viny. Neřekla mu o Vrabcovi. Měla by mu jako svému veliteli říct vše o Krvavých. Než však něco řekla, tak byl už Šedý pryč.-Řeknu mu to pak..-pomyslela si a rozběhla se k hromadě. U hromady byl Mráček a Oblak. Oblak byl celý rudý a netvářil se přátelsky.,,Ahoj."řekla a vzala si myš. Oblak se na ni zamračil.,,Tak my celý den lovíme a ty si sem pak přijdeš a vezmeš si myš?!"zakřičel a naježili se mu chlupy. Javorka cítila, jak se ji taky zvedají chlupy.-Jak může!!!-pomyslila si a narovnala se. Koukla se mu do naštvaných očí a projela ji vlna vzteku. Cítila jak ji krví proudí vztek.,,A ty sis před dvěma dny nevzal myš, že? TY držíš hladovku, že?"zavřískla a bouchla mu do břicha. Vzala si myš a klusala od něj dál. Došla pod strom a cítila, jak ji tělem pořád putuje vztek. Musela se uklidnit.,,Ahoj, Javorko."uslyšela známý laskavý hlas. Zvedla hlavu a spatřila Jitřenku a Světlou packu.,,Ahoj."řekla vesele. Jak měla Ostropacka Stříbroucha a Rychloocase. Tak Javorka měla tyhle dvě.,,Co je nového?"zeptala se a začala kousat sousto.,,Slyšela jsem Tesáka a Sluneční Záři, jak se bavili, že večer půjdou na procházku k řece."mrkla na ně Světlá.,,Jako fakt?"vypískla Jitřenka. Světla jen kývla a všechny tři se začali válet smíchy. Javorka si sedla a urovnala si srst.,,Holky, co je špehovat!"šeptla Jitřenka. Javorka pokrčila čumák. Zamračila se na Jitřenku.,,Ne!"řekla a snědla sousto.,,Fajn, zábavokazičko."řekla Jitřenka a se Světlou se zase zasmály. Javorka převrátila oči.Když ji napadlo, jak Šedý včera seděl se Stříbrouchem na břehu. Začala holkám vše vyprávět...

...,,A koho mysleli?"zeptala se Jitřenka. Javorka převrátila oči.,,Vždyť jsem říkala, že nevím."řekla a zahrabala myší kosti.,,Je to záhada."řekla Světlá.,,Šedý řekl, že je nevymaže z rodokmenu..."šeptla Javorka.,,Takže třeba jeho rodina."vypískla nadšeně Jitřenka. Javorka převrátila oči a zamračila se na ni.,,Správně. Rodinu nevymaže z rodokmenu. Ty jsi nejchytřejší ze všech."řekla ironicky.,,Však rodinu nevymažeš."namítla Jitřenka. Světla se zasmála.,,Ale to bylo jasné, že mluví o Stříbrouchově rodině."řekla mezi smíchem.,,Aha."šeptla Jitřenka.,,Jak vůbec umřeli Stříbrouchovi rodiče?"zeptala se zvědavě Javorka a koukla se na Světlou.,,Jeho tátu zabil cizí válečník. A jeho mámu zabili psi, když chránila svůj klan(Mlžný)."řekla mladá válečnice. Jitřenka vyvalila oči.,,Já slyšela, že pocházela z Horského klanu a že ji zabil medvěd."řekla rezavá kočička.,,A kde jsi to prosím tě slyšela?"řekla Světlá.,,Od starších."mňoukla Jitřenka.,,Proč by říkal, starším, že jeho máma je z Horského?"řekla nechápavě.,,To není vše. Je i verze, že je tulačka."řekla Jitřenka. Javorce to nedávalo smysl.,,Počkat. Řekl někde, že je jeho máma mazlíček?"zeptala se Světla. Jitřenka zavrtěla svou hlavičkou. Javorka zvedla hlavu.-Že by stopa?-pomyslela si.....

Javorka, Jitřenka a Světlá  packa začínají řešit záhadu Stříbrouchiny rodiny.