IGNER

02

Shawn něco cítil, proto se vydal lesem za Jasonem. Našel ho tam téměř polomrtvého ležet v jehličí. Avšak ho to ani trochu nerozrušilo. Vzal telefon a zavolal Emě.

Mezitím, co Jasona ošetřoval, dorazila Ema. „Co se stalo?" vychrlila ze sebe okamžitě.

„Pokousal ho. Je čas," řekl nevzrušeně.

„Nevykrvácí?"

„Není to hluboké. Bude v pořádku."

„Musíme ho tam dostat. Hned," řekla pevným hlase Ema.

Vzali ho společně do náruče, jakoby byl jen peříčko. Dostali se na hřbitov. Vstoupili do rozbořené hrobky, kde se kolem nich utvořila zvláštní energie. A když vyšli ven, tak se chlapci a dívce začali prodlužovat uši a tvořit špičku. Shawnovi se objevila jizva přes pusu. A Emě zase poprsí začínalo nabírat na objemu. Jasonovi pouze trochu zbrunátněla tvář. 

„Musíme ho odnést do tábora. A to rychle," vyhrkla Ema a ukázala před sebe.

Doběhli do tábora. První kdo je uvítal, byla Amazonka Ellie. Nádherná s dlouhými vlasy a plnými tvary, oni jí však ignorovali, protože museli rychle na ošetřovnu, kde začalo několika hodinové ošetřování. Shawn Jasonova zranění poněkud podcenil.

Až když se zdálo, že Jason bude v pořádku, převlékli se do svých uniforem.

Ema si úlevně a unaveně oddychla. Shawn se usmál a přišel k ní. Dlouze se jí zadíval do očí a políbil ji. „Vypadáš nádherně. Nejradši bych tu uniformu z tebe zase strhal," pošeptal jí svůdně do ucha a začal jí sundávat oblečení.

V tu chvíli tam ale vletěla víla, co se starala o Jasona. „Přijďte rychle k Jasonovi. Jeho stav se zhoršuje. Tohle by se dít nemělo. Nevypadá to jako následky pokousání ignerem," mlela jedno přes druhé víla.

Jason měl vysokou horečku. Víly si mysleli, že umírá, ale mýlily se. Bylo to něco horšího. Začala se mu trhat kůže, červeně zářit oči, rýsovaly se mu špičaté zuby, obličej se protáhl a chlupy začaly růst. A před nimi se objevil ten nejděsivější igner, jakého kdy viděli.

„Utečte!" křičel Shawn a všichni ho s chutí poslechli. Ale Ellie to nestihla. Jason jí popadl a vyšel s ní ven z ošetřovny.

Vylezl na skálu nad jezerem, která byla poblíž tábora. Amazonka se vzpouzela a děs ji ochromoval čím dál tím víc. Udeřila ho silně do tlapy, ve které jí držel. Zastavil se, ale nemohl to pořádně ani cítit. Pohlédl Ellie do očí a chvíli se v nich utápěl. Cítil mezi nimi silné pouto, které musela cítiti i ona.

Přestal vrčet a začal se měnit zpátky na člověka. Proměněný padl na zem a oči se mu zavřely. Lehce polekaná Ellie mu do úst vložila divně páchnoucí bylinu, která zde rostla.

Snad se kapitola líbila.