IGNER

06

Brzy ráno, při příchodu prvních slunečních paprsků, které zalily krajinu rudou barvou, poutníci uhasili táborový oheň. Složili stany a vyrazili. Šli západní stranou, kde vedla pouze kamenitá a prašná cesta.

V čele šel Orion a Adrian, smutná a většinu času nenápadně vzlykající Ema uprostřed sama a úplně vzadu šli Ellie a Jason. Amazonka mu ukazovala, jak správně má uchopit meč, aby mu ho soupeř tak nevyrazil z ruky.

Za půl hodiny došli na pole, které bylo míli od nejbližší vesnice. Ale najednou se z ničeho nic zvedl silný vítr a slunce zakryly velké černé mraky. Začal silný déšť. Než se poutníci stačili vzpamatovat, vyšlehl z jednoho z mraků blesk, který dopadl před Adriana a Oriona. Oba dva odlétli metr daleko, ale hned se vzpamatovali.

„Kruci, už jsem doufal, že sebou třísknu o skálu a nebudu muset pokračovat v této cestě," řekl Adrian a začal se smát, ale všichni ostatní jen zaraženě stáli.

Orion však při vstávání uviděl na zemi divný symbol. „Co je to?" zeptal se zvídavě a přistoupil k tomu.

Ellie k němu přistoupila a promoklý plášť si tiskla k tělu. „To je znak tábora Bíleho Vlka. Už od něj nebudeme daleko," pronesla potěšeně. „Jdeme, musíme tam dorazit co nejdřív.

***

Sahwn s opálenými věcmi od požáru a s helmou přes celý obličej putoval východním směrem. Přes helmu bylo vidět jeho zarudlé a nešťastné oko.

U sebe měl dlouhý zahnutý luk, meč z rudého železa a dýku ze stejného materiálu. Na sobě měl oděv z vařené kuže který udržoval teplo.

Po nějaké chvíli došel až do temného lesa, jehož stromy dosahovaly výšky až dvaceti šesti metrů. 

V lese slyšel divné zvuky, ale nebyl to vítr, bylo to něco jiného. Shawn začal více vnímat každý poryv větru kolem. Zastavil se, když uslyšel zašustění křoví. Po chvíli se odtamtud vyřítil upír. Dva metry vysoký s temně rudýma očima a světle žlutými zuby. Z jeho dlouhých zahnutých drápů na rukou kapala krev. Na sobě měl černo červené oblečení a rudý plášť.  

Shawn vytáhl dýku a vrazil ji pohotově upírovi přímo do pusy. Ale ten ho škrábl do ruky dlouhými drápy. Shawn otočil dýkou a vytrhl ji z upírových úst, čímž ho dorazil. Netvor padl mrtvý k zemi a krev mu z úst tekla tak rychle, jako víno sudu. Kolem vyčerpaného Shawna se utvořila louže. Chlapec udělal pár kroků, ale pak se zapotácel a spadl na zem přímo k mrtvému upírovy.

***

Promoklí poutníci našli tábor Bílého Vlka. Ale co uviděli, je zarazilo. Z tábora se stal obrovský hřbitov. Všude byli mrtví a spálené chatky. Podle stavu mrtvol byli pobiti nedávno. Jason a ostatní se to tiše procházeli a snažili se najít někoho živého, nebo něco užitečného.

„Tady někdo je!" zvolala Ema. Všichni tam přispěchali. 

Byl to mladý kluk. Mohlo mu být tak třináct, víc ne. Měl šíp v noze a rameni, lapal po dechu a při každém třetím slově, kterému stejně nebylo rozumět, vyplivl krev. „B-by-lo j-jich m-mo-c... m-moje ma-tka a o-ot-ec..." vyplivl kerv a začal vzlykat. Rukou ukázal směrem k malému kamenému kostelíku, kde byl na trámu oběšený jeden muž s rozpáraným břichem, nejspíš chlapcův otec. Chlapcova matka ležela o kus dál a měla roztržěné hrdlo.

Adrian se vrátil k chlapci a dal mu napít odvaru z krysy na zmírnění bolesti. „Víš kdo to byl?"

„Slýchával jsem o nich jen strašlivé příběhy," polkl a pokračoval: „Byli to lidé, nebo alespoň jsem si to z počátku myslel," mluvil obtížně a přerývaně. „Napřed na nás začali střílet šípy, a-ale potom nás začali vraždit zbraněmi. N-několik se jich změnilo. Byli obrovští, chlupatí a děsiví," vzlykal chlapec.

„Nemůžeme ho tu nechat. Vezmeme ho sebou," řekl Jason. V tom uslyšel šramot prohrabávání sutin. Jason se otočil a tasil svůj ocelový meč. Z místa kde byl slyšet šramot dokonce dolétlo pár prken a kamenů. Ostatní si toho také všimli.

Z hromady sutin se vynořil hnědé stvoření se žlutými a ostrými zuby a obrovskými drápy od krve. Byl to igner. Než se někdo stihl vzpamatovat, zavrčel a vyskočil ven z hromady. Když dopadl, kamenitá zem se otřásla.

Jason ucítil jak se vněm kontrolu snaží převzít něco, co ho děsilo. Se slovy: „Tak pojď," se nechal ignerem v sobě ovládnout. Začal růst, ztrhal si svou kůži pod kterou měl velkou, huňatou srst. Narostly mu drápy, prodloužila čelist a zuby narostly do odporných velikostí.

Když byla přeměna dokončena, dva ignerové se rozběhli proti sobě. Druhý igner hned Jasona srazil na zem a zakousl se mu do krku. Jason mu zaryl drápy do zezadu krku a nohami ho odhodil. Igner se ale ihned zvedl a zase na Jasona skočil. Jason tentokrát stačil uhnout a igner kolem něj prolétl. Jason ho prudce srazil k zemi.

Igner ležel na zádech a Jason stál nad ním s vyceněnými zuby a napřáhnutou tlapou připravenou ke smrtícímu úderu. Oba si hleděli do očí a Jason viděl, jak se mu v nich leskne strach. Přestal cenit zuby dal tlapu dolů a zavrčel. Celý zadýchaný a s krví, která mu stékala od krku po rameni a z hrudi po břiše se proměnil zpátky. Hleděl na ležícího ignera a ten pochopil, že ho nechce zabít a také se změnil ve člověka.

Když se igner změnil zpět, raněný chlapec ho ihned poznal. „Lukasy!" zavolal šťastně a dobelhal se k němu.

Lukas se otočil. „Filipe ,bráško!" opatrně a křečovitě vstal ze špinavé země a objal ho. „Vy jste z tábora rudého draka?" zeptal se Jasona.

„Ano" řekla Ema smutně a odešla stranou.

Snad se vám kniha líbí, byl bych rád, kdyby jste dali nějaký komentář s vaším názorem. Děkuji všem co si knihu čtete.