IGNER

12

Jason a Ema se vydali po stopách kol povozů, na kterých byly klece s jejich přáteli. Stopy byl naštěstí dobře vyryté do nerovné kamenné cesty.

„Co je to?" zeptala se zvídavě Ema, když uviděla zelenou věc za Jasonovo opaskem. Jason vyndal kus zbroje a podal ji Emě, ta jej vzala do ruky chvíli si to prohlížela, a pak trhla rukou. S výkřikem uskočila a pustila to na zem. „Fuj! Vždyť je to hnusné a lepkavé jako-"

„Démonova kůže v přeměně," doplnil ji Jason.

Ema si sedla do dřepu ke kusu zbroje a pootočila tím. „Č-čí je ten kus zbroje?" zeptala se Ema chvějivým hlasem.

Jason se na ní podíval smutným pohledem a potichu řekl: „Shawn."

Ema začala rychle a zhluboka dýchat, dala si ruku před otevřenou pusu a slzy se jí vlily do očí a snažila se něco říct. Jason rozpoznal jedinou větu. „Z Shawna bude démon..." 

„Ano," odvětil potichu.

Emě slzy stékaly po jejích tvářích tak rychle, jako kdyby to byli peřeje nějaké rychlé řeky. Na zem a její kolena odkapávaly slané kapky.

Jason nad ní stál a přemýšlel co má udělat, aby jí utěšil. Nech jí vyplakat se, pokud nemáš čokoládu, ta by jí zvedla náladu, řekl igner Jasonovi se smíchem. Jason se jen vnitřně zasmál. Sedl si na zem vedle kusu brnění a tiše čekal. 

***

Kasandra se svým transportem přijela k mohutným kamenným branám upírské rady. Jakmile přijeli rozezněl se lesní roh dlouhým a silným hlasem a brány se začaly otevírat.

Kasandra se dívala na vrcholek brány a do toho přikusovala jablko, které jí nenasytilo - to mohla pouze krev- a s úsměvem ho pomalu přežvykovala. Když se brány konečně otevřely Kasandra hodila zbytek nakousaného jablka jednomu ze svých upírů. Vešli do bran a Kasandra hned seskočila z koně tak rychle, že jí to vyhrnulo šaty, takže celé nádvoří vidělo její odhalené pevné hýždě. Ohlédla se na ně přes rameno a usmála se. „Líbí se vám? Jsem ráda že se vám líbím, ale vy máte vstup zakázán," řekla, s úšklebkem si shrnula šaty a rychlým krokem a s klapáním o kameny jejími botami zmizela v kopce.

Obrovská kulatá síň upíří rady byla prázdná na žádném z trůnů nikdo nesděl a ohniště bylo vyhaslé. Kasandra vstoupila do síně  a dvakrát tleskla. Tlesknutí se rozléhalo hluboko do tmy a najednou se síň začala otřásat a otevřela se podlaha, z níž se začali vysouvat schodiště které se zastavilo u nejvyššího trůnu. Kasandra vyšla po schodech a usedla na trůn.

Trůn se začal měnit, zezlátl a na opěradle se oběvil rudý koberec díky němuž bylo opěradlo měkčí. Oheň v ohništi se zažehl a Kasndra se jen pořád usmívala.

„To je můj trůn," ozvalo se přívětivě ze tmy, z níž chvíli na to vyšel nejvyšší upír s rukama roztaženýma jako by chtěl někoho obejmout, zahalený v černém plášti s kápí přes hlavu, jediné krví zbarvené zuby byli vidět. Podal Kasandře ruku a políbil ji. „Přináším ti dary. Vím, jak ráda experimentuješ s lidmi, jak v posteli, tak v laboratoři. Tady jsou," řekl a pomalu se znovu otočil čelem ke tmě v chodbě. Všude se rozsvítili pochodně a stáli tam nějací dva chlapci, jednomu mohlo být tak osmnáct a tomu druhému více jak dvacet. Oba měli vypracované svaly. Ten mladší měl delší vlasy spletené do copu, modré oči a opálenou kůži, bylo vidět, že trávil hodně času na slunci. Ten starší měl kratší, kudrnaté vlasy, zelené oči a kůži bledou jako stěna. Vzadu stála jěště jedna dívka, byla to Ellie.

Kasandra vytáhla nůž z pochvy na své botě a na špičku položila malíček. „To je velice štědrý dar," řekla a vášnivě upíra políbila. „Radši bych dnes spala s tebou, ale přeci bych svůj dar nemohla promrhat," z jejího hlasu šla zřetelně slyšet škodolibost. „Obzvlášť ti děkuji za tu dívku, je krásná. S tou se potěším jako první," na tváři se Kasandře opět objevil úsměv.