IGNER

04

Když se Jason začal znovu probírat, všiml si Emy a Shawna. „Já měl opravdu divný sen," řekl jakmile mu to hlasivky dovolily. Ani se nerozhlédl po okolí. „Byl vněm vlk, nějakej přerostlej komár. A-a vy jste vypadali jako elfové," vysypal ze sebe tak rychle, že ho Ema ani Shawn nemohli zastavit.

„Jasone víš-" začal Shawn, ale potom si všiml Jasonova výrazu.

„Já stále sním, že?" zeptal se se špetkou naděje. Ale výraz v jejich tvářím mu to vyvrátil. „Ach bože," odmlčel se a snažil se vstřebat pravdu. „To není sen." Natáhl ruku k obličeji Emy a dal jí pramen za ucho. Zavřel oči a doufal, že až je otevře, Eminy špičaté uši už tam nebudou. Nestalo se tak. „K-kde to jsem?"

„Jsi v táboře Rudého draka, pojmenovaného po nejvetším a nejcharbějším daru při boji s-," začal vysvětlovat Shawn, protože se mu nelíbil pohled, kterým Jason obdarovával Emu.

„S nikým," přerušila ho dívka. „Už tak si toho prožil dost. Řekneme mu to až později. A navíc se jeho jméno nesmí vyslovovat. To jsi snad zapomněl?" dodala potichu Ema výčitky, aby je Jason neslyšel. On byl stejně ale moc unavený, aby pořádně vnímal.

Ellie přišla do chatky s poněkud veselou náladou. ,,Jasone, přinesla jsem ti nějaké oblečení. To tvé bylo uplně roztrhané." Jason přikývl. „Jsem ráda, že už jsi vzhůru," dodala a usmála se.

Jason se na Amazonku zadíval „Jak se jmenuješ?" zeptal se se zájmem.

„Ellie. Jsem Amazonka."

Jason pouze kývl a dál Ellie svou pozornost nevěnoval. Podíval se na svou nohu. Měl tam tři palce dlouhou jizvu. Ještě ho to stále trochu bolelo. „Ale když jsem se probudil poprvé, rána byla čerstvá a otevřená. Jak jste to udělali?" otočil se s dotazem na Emu a Shawna.

„To ne my. To byla Ellie. Použila svou moc."

Dále už se tím nezaobíral. Věděl, že by to stejně nepochopil. Oblékl se, postavil a s polu s ostatními vyšel ven. První co uviděl byla obrovská socha draka z rudého skla, než se stačil rozhlédnout stál před ním trpaslík.

Byl velký asi jako desetileté dítě. Měl dlouhé vousy, srostlé obočí, kratší černé vlasy a zelenožluté oči. Jeho tělo bylo poměrně svalnaté. Na sobě měl koženou vestu a tříčtvrteční kalhoty z kůže. Držel svitek papíru a ocelové kladivo.

,,Já se jmenuji Orion. Kdo si ty?" zeptal se zájmem.

„Já jsem Jason," odpověděl trochu zdráhavě.

„Ten Jason? Viděl jsem tě, jak lezeš po skále. Nevěděl jsem, že tohle ještě někdo dokáže," chrlil na něj a začal mu třást rukou. Zmatený Jason jen bezvládně držel Orionovo ruku a absolutně nic nechápal.

„Dost Orione!" okřikla ho Ellie.

Trpaslík se zastali a zmlkl. Podíval se Jasonovi do očí a řekl: „Omlouvám se. Kdyby něco má chatka je dole u jezera, kdykoli se stav," jen to dořekl, odešel.

Když procházeli tábor, Shawn se snažil Emu odvést stranou, aby si s ní mohl vyříkat to, co se stalo v tom stanu. Až se mu to konečně povedlo, nestačil říct ani slovo. Ema ho rychle předběhla: „Shawne náš vztah stejně nefunguje. Šlo jenom o sex a to já nechci. Já bych chtěla něco víc. Je mi líto, že jsem si to uvědomila až teď," vyhrkla a než na to Shawn stačil něco říct, odešla se slzami v očích a vrátila se za Ellie a Jasonem.

Shawn tam jen nehybně stál a nemohl tomu uvěřit. On chtěl něco víc už dřív, ale Ema o tom nechtěla ani slyšet. A teď, když ona chtěla něco víc, tak to nebyl on. Nasupený odešel směrem ke zbrojnici.

Jason a ostatní pokračovali po nerovné kamenité cestě až došli k pětipatrové knihově, kde je uvítal skřítek.

Byl to malý skřítek, který měřil patnáct centimetrů. Měl zelnené oblečení a na oku se mu leskl monokl, který nosí bohatí lidé. U sebe měl jen měch s vínem a nožík.

„Zdravím. Jmenuji se Adrian. Ty jsi ten nový přírůstek, že? " řekl slušně a zvídavě.

„Nejspíš ano," odpověděl Jason s údivem nad Adrianovou výškou.

„Kdyby si něco potřeboval, něco si nevěděl nebo s něčím poradit, jsem plně k dispozici. Jsem správce této knihovny a mile rád ti pomohu," řekl a přitom si Jasona bedlivě prohlížel.

„Děkuji ti,  Adriane, jsi laskav," řekl a vděčně přikývl hlavou.

Skřítek se podíval za Jasona kde stáli ostatní a zeptal se: „Emo, kde je Shawn? Mám pro něj ty knihy co chtěl." V tu chvíli si Jason uvědomil, že tam s nimi Shawn není.

„Musel ještě něco zařídit,"odpověděla Ema a nervózně mávla rukou.

Ale v tu chvíli se najednou ozval silný tón rohu a hlasy které volali: „Hoří! Rychle sem! Vodu!"

„Co se děje?" vykřikl Jason nervózně, snažil se přerušit přehlušit křik ostatních. 

„Hoří ve zbrojnici!" vykřikl skřítek s obavami v hlase.