IGNER

14

Zadní brána byla menšíá než ta hlavní. Nad bránou stáli čtyři lukostřelci a patnáct stráží rozmístěné po hrabách ,jedna stráž čítala dva upíří bojovníky, stáž se měnila vždy po třech hodinách jak Jason vypozoroval.

Byla tam odpadní šachta ,která vedla přímo do kasáren. Jason se pomalu připlížilke stoce ,nahoře na hrabě stál jeden voják ,který se opíraje o svůj oštěp pokoušel neusnout. Když voják usl ,Jasión dal znamení Emě ta přiběhla i svakem se zbraněmi. ,,Nemůžeme si vzít všechno vem si jen důležité zbraně" řekl Jason a otevřel vak.

Jason si vzal jako první kulatý, dřevěný štít vykládaný železem k meči který už měl u pasu, další si vyndal obouruční válečnou sekeru co ostřím připomínala hák a jako poslední palcát,což byla tyč zakončená železem na níž byli ostny.

Ema si vzala ke svému kradenému meči dýku ktrou si dala dozadu na opasek, poté si vzala dlouhý hnedý luk a toulec šípů a na konec si vzala válečné jednoruční kladivo ze předu to bylo kladivo upravené do takové korunky aby to bylo ostré a z druhé strany tam byl jeden dlouhý osten.

Jason vzal vak se zbylími zbraněmi a odhodil ho do blízkého křoví. Ema skoumala mříš ,,nedá se ohnout ani zvednout" řekla a sahla levou rukou na mříš a podívala se na Jasona ,,musíme to podplavat, tam je otvor" řekl Jason a pohled jí opětoval. Ema se zvídavě zeptala ,,jakto že toho tolik o téhle pevnosti tolik víš?" ,,dokážu si zmapovat terén učil mě to můj otec byl to voják a navíc cítim proud u nohou" usmál se ,zhluboka se nadechl a ponořil se.

Ema pořád byla před mříží zaskočena ,,nikdy mi nic o svém otci neřekl" řekla a také se nadechla a ponořila se do špinavé a vysoce studené vody.

Plavala za stínem Jasona v studené a nechutné vodě nekdy viděla i nějaký ten výměšek.

Když se konečně vynořili Jason natáhl ruku Emě která byla jěště ve vodě aby ji pomohl ven. Byli uprostřed obrovské zbrojnice ,všude byla spousta různych zbraní z různých kovů materiálu s ruznými znaky . ,,Musíme jít dál"řekla Ema a chytila Jasona za rameno ,Jason na znamení souhlasu přikívl a rozběhli se  z velké zbrojnice pryč východní chodnou.

Dorazili do menší místnosti kde byli jen ohromné sochy těch nejsilnějších členů rady upíru a všichni měli jedno společného ,byli to démoni každý démon má rohy ,ty upír nemá i přes to že to nebyli upíři vládli rase upírů.

Sochy byli obrovské a raždá z jiného materiálua také různě vysoké. Když byl panovník za své vlády bohatý jeho socha byla ze zlata, když byl udatný jeho socha byla z oceli ,ale když byl třeba slabíbyla ukuta ze železa na důkaz že může zreznout nikdo se o ně nestaral ,dokonce u nich byl zasazen plevel aby jej obrostl a jejich tvář časem zanikla.

Jason a Ema si je chvíli prohlíželi a najednou usylišeli hlasi z napolo otevřených kamených dveří,ty dveře vedli do trůního sálu. Jason nahlédl do dveří a uviděl tam Shawna a proti němu stál nejvišší upír.

,,Cože jsem?" zeptal se zděšeně Shawn, upír kolem něj začal chodit a usmálse jeho bílé dlouhé zuby jako jediné byli vidět z jeho obličeje. ,,No když se siréna spáří s člověkem vznikne kyklop ,když upír pokouše upíra ,pokousaný upír zahyne ,když upír pokouše člověka stane se znej také člověk ,ale když upír kousne elfa" vysvětloval upír a pořád chodil kolem Shawna a užíval si jak nic nechápal ,,stane se zněj démon" odpověděl Shawn.

Upír se před ním zastavil ,,ano ,přesně, tak" řekl upír a sundal si kápy a schodil ze sebe plášť.