Lesní tajemství

10-Drak

V Esgarothu jsem strávila tři dny. Pronajala jsem si malej pokojíček v hostinci U Skákavého jednorožce. Ráno jsem si chtěla zabalit věci a odjet na koni, kterého jsem si koupila, abych byla na zpáteční cestě rychlejší. Včera jsem totiž sehnala lék pro otce.

Jakmile mi dopadla hlava na polštář, usnula jsem. Náhle mě ale probudil křik lidí. Okamžitě jsem vyskočila na nohy a rozhlížela se z okna, co se děje. Nespatřila jsem žádnou příčinu, proč lidé venku křičeli a utíkali jedním směrem. Vykoukla jsem tedy z okna znovu a najednou jsem uslyšela strašlivý burácející řev. V tu chvíli se na nebi objevil obrovský drak, který když se nadechl chrlil oheň. Pokaždé když Šmak mávl křídly, znělo to, jako kdyby přicházela bouřka. Zděšeně jsem hleděla na lidi, kteří se snažili zachránit si život. Ale před ohněm a drakem nikdo neuteče. Byla jsem tak vyděšená, že jsem se ani nepohnula.

Proklínala jsem trpaslíky, kteří si chtěli vydobýt Erebor nazpět. Přivolali na nás zkázu. Jakmile jsem se probrala z transu, přemýšlela jsem, jak se odtud dostanu. Rychle jsem popadla baťoh a luk s šípy. Co budu dělat? Nemůžu jen tak vyběhnout ven a čekat, až mě drak upálí ohněm zaživa. Najednou mě napadl geniální plán. Otevřela jsem okno a detailně si prohlédla vodu, která tekla okolo domu.

Rychle jsem přehodila nohy přes parapet a sedla si do výklenku. V tu chvíli se přede mnou přehnal drak. Jakmile mávl křídly, zbořil domy a ty popadaly jako kostky. Z každých stran jsem slyšela nářek a pláč lidí. Někteří už boj s ohněm vzdali, a tak seděli v klubíčku na zemi a třásli se. Já se tak snadno nechtěla vzdát. Když byl drak daleko, zhluboka jsem se nadechla a pak jsem skočila. Pád byl rychlý.

Jakmile jsem spadla do řeky, měla jsem pocit, jako kdyby do mě voda zabodávala tisíce mečů. Blížila se zima a já se potřebovala dostat domů. Chtěla jsem vyplavat na povrch, abych se mohla nadechnout, ale jako kdyby mě něco stahovalo čím dál tím do hloubky. Pak drak přiletěl znovu a zbořil další domy, které se nebezpečně řítily k zemi. Zkusila jsem znovu vyplavat na povrch, ale najednou mě zasáhl hořící trám. A tak jsem zavřela oči a nechala své tělo bez života unášet proudem.

Ahoj! Jak se Vám líbí dnešní kapitola? Je krátká, ale výstižná. Mohli jste si všimnout, že mám nový cover. Udělala mi ho kakigarb. Moc ti děkuji! Koukněte se na její profil. Dělá moc hezké covery. Vaše AnetPilaov