Lesní tajemství

6-Král

Když Arto odešel, zůstala jsem sedět na posteli jako opařená. Opravdu mě Arto právě políbil? Proč to udělal? Ten polibek byl opravdu nádherný. Ale nechápala jsem, proč to udělal. Po chvíli jsem se z postele zvedla a trochu se porozhlédla po pokoji. Arto to tu měl docela prostorné. Kdyby po šedé zdi nerostly zelené liány, vyvolávalo by to dojem, že jsem v nějaké žaláři. Když jsem se protáhla nohy, chtěla jsem si zase lehnout, ale zakopla jsem o krabici, jenž vykukovala z pod postele. Sehnula jsem se, abych krabici zvedla ze země.

Když jsem ji otevřela, byla jsem mírně překvapená. V papírové krabici ležel pod hordou hnědého listí zelený plášť. Vyndala jsem ho z krabice a přehodila si ho přes sebe. Na protější straně stálo zrcadlo, a tak jsem se do něj podívala, abych si ten plášť důkladněji prohlédla. Jenže jako by kouzlem mé tělo pod tím pláštěm zmizelo. Viděla jsem v zrcadle jenom svojí hlavu. Nad tím kouzelným výjezdem jsem vyjekla. ,,Proboha co to je?"

Okamžitě jsem si ten plášť sundala a mé tělo se zase v zrcadle objevilo.
V šoku jsem si plášť znovu přehodila přes ramena, jestli se mi to jen nezdálo. Zase jsem zmizela. Tohle je fascinující! Vždyť to je neviditelný plášť! Otec mi vždycky vyprávěl o všemožných věcech, který zažil jako mladý. Taky se zmínil o tomhle plášti, který kdysi vlastnil jeden čaroděj. Ale netušila jsem, že ho vlastní i elfové.

Neviditelný plášť umožňoval, aby jeho majitel prošel kamkoliv bez jediného povšimnutí. Tahle věc byla tedy velmi užitečná. Kapucu pláště jsem si dala na hlavu. Jakmile jsem zmizela celá, vydala jsem se ven z pokoje, abych si prohlédla královské síně. Sice jsem byla v podzemí, ale vzduch tu byl překvapivě dobrý. Tahle veliká jeskyně, spojená že všech stran s dalšími menšími jeskyněmi, byla velice prosvětlená a přívětivá. Chodby byly osvětleny načervenalými plameny pochodní.

Po chodbách se procházeli elfí strážci a já šla po špičkách, aby mě nikdo neslyšel. Chodila jsem ve stínu jednoho elfa, který zrovna šel něco vyřídit králi Thranduilovi. Vyšla jsem po kamenných schodech a ocitla se na rovné plošině, kde na konci seděl na svém trůnu král elfů. Zastavila jsem se na místě, když se strážce uklonil králi a něco mu rychle sdělil. Pak král mávl rukou a strážce zmizel ve stínu jeskyně. Královi modré oči se najednou stočily ke mně. Jako kdyby mě viděl. Už na první pohled král Thranduil působil chladně a tajemně.
Měl na hlavě korunu z lesních plodů. Jeho světlé vlasy dokonale ladily s bledou pokožkou.

I když ho lidé a jiné bytosti mohli původně považovat za bytost bez cti a páteře, nebyl takový. Během let plných ztrát a válek opravdu trpěl, což pozměnilo jeho schopnost vnímání světa i sebe sama, která přerostla v pocity nelibosti a bezohlednosti. Byl to však muž, který stavěl svůj lid na první místo. Thranduila dostihla ošklivá minulost, a tak si všechno kompenzoval drahými věcmi. Měl nejradši stříbro a bílé drahokamy.

,,Vím, že jsi tady. Proč se skrýváš ve stínu?"
Jakmile to Thranduil řekl, zkoprněla jsem strachem. Díval se přímo na mě.
Najednou zpoza rohu vyšel s úsměvem na tváři Arto.
,,Rád tě vidím strýčku," řekl Arto.
,,I já tebe synovče," odpověděl Thranduil. ,,Tvůj bratr Eruner mi řekl, že jsi neustále zavřený v pokoji. Co tam provádíš tak zajímavého, že ani se mnou nejedeš na lov?"
Arto si odkašlal.
,,No obvyklé věci strýčku..."
,,Jako třeba?" otázal se Thranduil.
Arto se nekontrolovaně usmíval.

Král Thranduil vstal ze svého trůnu a podíval se Artovi hluboko do očí.
,,Jsi zamilovaný. Ten pohled znám Arto. Kdo to je?"
Jakmile se na to Thranduil zeptal, zčervenala jsem jako rajče.
,,Zamilovaný? Jak si na to přišel strýčku?" usmál se Arto.
Thranduil si povzdechl.
,,Nejdřív se zamiluje Legolas a teď ty Arto."
,,Já i Legolas jsme se ale zamilovali špatně. Legolas si ale nemůže vzít obyčejnou kapitánku stráží, viď že jo?
A já....," Arto se odmlčel. ,,Já jsem zamiloval do dívky, která ani nemůže opětovat mé city. Takže se dá říct, že si láska nevybírá..."

Ahojky! Jak se máte? A co říkáte na Thranduila? Kapitola je věnována Bookslover1893.
Vaše AnetPilaov