Milenka boha (Loki ff)

14.

,,Takže, základem magie je sebeovládání. Musíš se naučit ovládat své emoce, nesmíš dopustit, aby se projevili ve tvém kouzle, mohlo by ti to ublížit a to bychom určitě nechtěli" zaučoval El Loki.

Pozorovala jsem z okraje louky, jak Eliel a Loki stojí v jejím středu a on jí něco vysvětluje.

Vím přesně co říká. Vždyť učil i mne. Ale jen soukromě.

,,Es, vždyť je to jednoduché" zavyl Loki.

,,No, možná pro někoho, kdo se učí kouzlům už dítěte" odsekla jsem.

Zasmál se.

Zamračila jsem se a kouzlo po něm vrhla.

Usmála bych se, jelikož to nečekal a odhodilo ho to na kraj místnosti, kde se na něj vylila miska s vodou, ale mě samotnou kouzlo dost zkazilo plány, když jsem letěla na druhou stranu místnosti.

Aspoň jsem neskončila úplně celá mokrá.

,,Tady je nádherný příklad toho, že se nesmíš nechat zvyklat emocemi" řekl, když se zvedal.

,,Jdi se bodnout" prskla jsem a zvedla se.

Zase se mi zasmál.

Najednou, jako by nad mou hlavou zaplanul plamen vítězství a něco mě napadlo. Tak tohle si, můj milí Loki, za rámeček určitě nedáš.

,,Es, takhle se neusmívej, děsíš mě" řekl, když se na mě zahleděl.

,,Já snad jsem ta, která tu pouští hrůzu, když se moji maličkost někdo křivě podívá ?" pousmála jsem se.

,,To ne, ale z našeho vztahu jsi stejně děsivější ty"

Přistoupila jsem k němu a vševědoucně se pousmála.

,,Tak to máš teda pravdu" pošeptala jsem mu do ucha a rázem se svět kolem nás změnil.

Byli jsme na Helheimu. Na planetě bez života.

,,No do háje" zašeptal Loki a já se pousmála.

,,Tohle si se jak naučila ?" zeptal se a otočil se na mě.

,,Dost jsem trénovala" odpověděla jsem.

,,Velmi slušná iluze" pochválil mne.

Usmála jsem se na něj vřelým úsměvem a řekla jsem: ,,To ale není iluze."

Vím, že Helheimu vládne jeho dcera a on tam nerad chodí.

Hodil na mne vyděšený pohled, já však propukla v hlasitý smích. Tohle se mi fakt povedlo.

23:59 stihla jsem to.