Milenka boha (Loki ff)

4.

,,Jak mě donutíš, abych tady zůstala? Jak? Protože já bych to chtěla opravdu vědět" ječela jsem na Lokiho jako smyslů zbavená. Opravdu mě vytočil. A to až neskutečným způsobem.

,,Můžu tě tady držet jak se mi zlíbí, jsi zločinec, měla bys sedět ve vězení" ječel na mě zpátky.

,,Tak proč mě tam nestrčíš? Bylo by to jednodušší pro nás oba" pokračovala jsem ještě hlasitěji.

,,Protože bys zdrhla"

,,No, to je vlastně taky fakt" zamyslela jsem se.

Teď se trochu zarazil Loki. Nikdy nezažil, že bych mu dala za pravdu. Jsem prostě tvrdohlavá osoba.

,,Tvoje komnata je hned vedle mé, běž spát" rozkázal mi.

Já se však nehla z místa.

,,Co je?" vyštěkl, když jsem nic neudělala.

,,A co ty pouta, s nima se ani nepřevleču" povytáhla jsem jedno obočí.

,,Jak mám asi jinak udělat to, abych se převlíkla, pro tvoji informaci, opravdu na to ruky potřebuju" prskala jsem na něj jak vzteklá kočka.

Jediným mávnutím ruky mi pouta sundal a já zas cítila ohromný příval magie. Chtěla začít pištět nadšením. Občas se fakt chovám jako malá.

,,Fajn" zamumlala jsem a s hlavou vztyčenou jsem odkráčela z jeho pokoje významně pohupujíc boky.

U dveří jsem se ještě otočila a řekla: ,,Kdybys něco chtěl, tak do půlnoci prosím, od té doby už se nebudu v pokoji nacházet"

Otočila jsem se a zabouchla za sebou dveře.

Vedle Lokiho komnaty byl jen jeden pokoj, tak jsem do něj vešla.

Musela jsem uznat, že je naprosto dokonalí. Měl obrovskou postel s nebesy, vlastní koupelnu a naprosto dokonalý šatník plný nejrůznějších šatů. Byly tam od těch nejobyčejnějších až po ty nejvznešenější, které si Asgardské ženy berou pouze na slavnosti.

Po všech jsem přejela prsty a hmatem zkoušela jemnost látky. Jen ty nejlevnější museli stát to, co si nakradu za jeden měsíc.

Šla jsem k Lokimu do komnaty. Z nějakého neznámého důvodu mě chtěl vidět.
Zaklepala jsem a vešla. Otočil se na mě a usmál se.

,,Mám pro tebe dárek" zajiskřili mu oči.

,,Loki, víš, že nemám ráda překvapení" zavyla jsem.

,,Ale tohle se ti bude líbit" řekl a v očích měl stále ty neposedné jiskřičky.

Ani se mě neptal dál jen mě vzal jemně za ruku a vtáhl mě do jeho šatníku.

Chtěla jsem protestovat, ale jakmile jsem zahlédla to překvapení došla mi slova.

Uprostřed místnosti vyseli na věšáku nádherné volánkové šaty. Byly purpurové barvy a na nich byly vyšité vzory růží stříbrnou nití.

,,Tak co, líbí?" zeptal se. Nevím jestli jen ze slušnosti, nebo ho vážně zajímal můj názor.

,,Jsou dokonalé" řekla jsem a nemohla od nich odtrhnout oči. Naprosto dokonalé šaty.

,,Dneska tě chci oficiálně představit Asgardu jako svou budoucí choť" zavrněl mi do ucha.

,,Není to moc narychlo?" zděsila jsem se.

,,Nejseš si jistá?" zeptal se s kapkou lítosti v hlase.

,,Ne to ne, jen, nevím jestli se budu líbit tvým rodičům a bratrovy" řekla jsem. Zatím mě ani matce nepředstavil.

,,Chci to udělat na slavnosti, aby mi to otec nemohl zpochybnit" odůvodnil to.

,,Tak jo, to zní rozumně" uznala jsem.

Ach bože, měla bych přestat vzpomínat, jinak se asi zblázním.

Převlékla jsem se do košilky na spaní a šla si lehnout.