Když zavřu krámek, Arthur se stále drží v mé blízkosti. Zdá se, že má z mých narozenin větší radost, než já sám, což jsem mu ale v celku schopný odpustit.
,,Znám jeden skvělý sushi bar. Jedl jsi už sushi?"
Pokrčím rameny. Představa syrové ryby, obalené v rýži mě nikdy moc nelákala, nechci však černovláskovi ničit radost, tak se jím nechám zatáhnout do nedalekého podniku.
,,Ach, Arti!" zapiští jedna žena sotva vejdeme, ,,A s kamarádem. Dlouho ses neukázal."
,,Já vím," přisvědčí můj průvodce a trochu zrudne, ,,Ale Monny má dneska narozeniny. Mohl by dostat speciál?"
Japonka se na chvíli zatváří podezíravě, nakonec však souhlasí. Arthur si nic nedá.
,,Tak na zdraví!" zasměje se, když usedneme ke stolu a zvedne skleničku. Zdarma dostal vodu.
,,Hlavně na tvoje," odpovídám mu.
ČTEŠ
Sounds of Silence
Teen FictionPohrdali jsme jimi, přestože jsme byli horší. Zdáli se nám všichni stejní, zatímco jsme sami vypadali jako uniformovaní klonové. Nebylo to dobré období, místo, dokonce to ani nebyla dobrá osoba. Ale kdo si může vybírat? Prostě to bylo. Počet kapit...