My dva jsme byli mizerná dvojice. To se dalo říct už předtím, než se ke mně přestěhoval.
Jakmile však bydlel u mě, ukázalo se, že jsme přímo nesnesitelní.
Mám ho rád. Ne nijak spalujícím způsobem, netoužím po něm jako otrok po svobodě.
A je lidskou přirozeností, aby se bál o vše, na čem mu záleží. Mně na lidské přirozenosti záleží pramálo, tomuhle se však musím sklonit.
A tak se snažím, aby se alespoň na chvíli zbavil toho prázdného pohledu, který pomalu pohlcuje celý byt.
ČTEŠ
Sounds of Silence
Teen FictionPohrdali jsme jimi, přestože jsme byli horší. Zdáli se nám všichni stejní, zatímco jsme sami vypadali jako uniformovaní klonové. Nebylo to dobré období, místo, dokonce to ani nebyla dobrá osoba. Ale kdo si může vybírat? Prostě to bylo. Počet kapit...
