Sounds of Silence

Disturb the sound of silence

Když se ráno probudím, není k nalezení. Jediné, co po sobě zanechal je vzkaz s poněkud stereotypním Promiň.
Vím, že je to hloupost, ale cítím jakési zklamání. Snad jsem doufal, že mi ráno poděkuje, v klidu odejde a ani jeden se tím nebude muset znova zabývat, tímto mi však přenechal špatný pocit.
Ano, já můžu mít špatný pocit. Je to nenápadně lepší, než necítit nic. Je až absurdní, jak mi to zvedlo náladu. Je to tím, že mám po dlouhé době cíl.
Ještě před devátou opouštím svůj byt, s úmyslem najít Arta a snad mu i pomoct.
Je to prazvláštní poslání, zvlášť pro někoho, kdo nezvládne ani sám sebe.