Sounds of Silence

And touched

Nemám hlad.
Přesto teď sedím u stolu a nimrám se v kaši prostě proto, abych něco snědl. Abych cítil, že jsem ještě jakž takž naživu.
,,Ten chlapec, kterého jsi přivedl vypadá mile," poznamená máma s úsměvem. Neoplatím jí ho, její hlas se mi hnusí.
,,Ani ho neznám," zamumlám a dál si hledím svého.
,,Vážně?" tváří se překvapeně.
,,Vážně," odpovím. Jedním velkým soustem zhltnu zbytek večeře. Poté se neobtěžuji s úklidem nádobí a odejdu do svého pokoje.
Vsadil bych se, že se cítí ublíženě, ale po tom, jak se zachovala na to nemá právo.
Jen díky rádiu se dozvídám, že za týden jsou Vánoce.