David a Mery 2- Od začátku

Zapomenout?

Oba dva se naštěstí probudili každý ve svém bytě, ve své posteli. S mírnou mlhou, co se včera stalo, ale připomněla jim to medaile,  kterou měli na krku. Naštěstí jdou do až na noční takže se z toho mohli vylízat.
Oba si moc dobře pamatují,  že si řekli všechno,  co mohly a to hlavní,  že se líbali. Byli jako mrtvoly,  přemýšleli,  co s tím udělají,  protože to není jen tak. Když se to jednou stalo,  něco to přece musí znamenat. Je to znamení,  že mají být spolu nebo to byl jen úlet?
Vždyť oni dva spolu nemůžou být,  jsou to úplně odlišný typy,  navzájem byse zabili a teď tohle.
Oboum se to v hlavě míchalo a nedokázali z toho udělat jednoznačný závěr,  kterým by svojí situaci vyřešilo.
Mery seděla na svém obvyklém místě. David prošel kolem a jejich pohledy se proťali,  nic jiného se,  ale nestalo.
Opět tu byla Lucka, která ten pohled zbystřila.
L:  Hele Mery co se stalo?
M:  Nic jen jsme vyhráli ten turnaj
L:  Aha... Tak to jo
M:  No
L:  Nelži!
M:  No pili jsme šampus a pak se něco stalo
L:  Vyspali jste se spolu?
M:  Jsi blbá... Ne nevyspali,  jen jsme se asi líbali a řekli si víc než jsme chtěli
L: Aha... Asi?
M:  Trochu jsme pili no
L:  Ale ta náklonnost je dlouhodobější co?
M:  Asi jo,  ale mám v hlavě totální zmatek takže momentálně nevím,  co chci
L:  A že zrovna Hoff vždyť jsem se nemohli ani vidět?
M:  No začalo to tima šipkama no
L:  Aha... Tak s tím ti nepomůžu
Když Mery viděla jak jí David ignoruje jako každý den,  připadalo jí,  že by bylo úplně nejjednodušší zapomenout. Ale jak může zapomenout když to bylo úžasný a nikdy jí nebylo líp než s ním?!