Od doby šipek to mezi nimi začalo jiskřit. Akorát nikdo nevěděl jestli je to jiskření z boje nebo od toho, že mezi nimi něco je. Asi bylo jen potlačené hodně hluboko, protože se pořád prudili. Celkem i naschvál: Mery mu dávala na sál Žáka, i když věděla, že se úplně nemusí, psala ho na případy s Růžičkovou že stejného důvodu. On naoplátku chodil pozdě do práce, zavíral se v laborce a ignoroval všechno, co řekla. Už to bylo spíš škádlení než provokace.
Turnaje v šipkách se opakovaly skoro obden a téměř pořád byla remíza. Jednou si takhle řekli.
D: Mám nápad!
B: Co Davide?
D: My budeme hrát tady s vrchní spolu?!
M: Cože?
D: No... Nebo ne
M: Tak jo no
B: A já si beru Romana
Souboj byl pro Romana s Jirkou do předu prohraný. Všichni o tom vědeli, ale když viděli jak se spolu David s Mery baví, došlo jim, že to nemůžou pokazit.
Vyhráli David s Mery.
Když David hodil poslední hod a trefil střed.
Vzal Mery a zatočil s ní.
Všichni i Mery na něj civěli, co to sakra dělá.
Sice měli něco málo v sobě, ale tolik toho nebylo aby nevěděl, co dělá.
M: Ehmm...
Když si to uvědomil, pustil jí na zem.
D: Kupuju všem panáka!
Dali si dalšího panáka. To by nikdo nevěřil tomu, jaký mají lékaři splávek.
Mery se pak dost odvázala když už měla něco v sobě. Dokonce když odcházela domů, David jí doprovodil až před dům.
Praštila sebou do postele a koukala do stropu. Ona si moc dobře uvědomuje, co to sakra dělá, ale nedokáže si to nějak odůvodnit jaký k tomu má důvod.
Žeby láska?
ČTEŠ
David a Mery 2- Od začátku
FanficDíky velkému úspěchu Dary je tu další kniha, tentokrát od začátku
