David a Mery 2- Od začátku

Turnaj

Prudění pomalu přecházelo v nevinné škádlení a už k sobě necítili takový odpor. David je tady půl roku.  Mery se stále nevyspala s Alešem. Dost ti mezi skřípe,  ale on si jí snaží udržet za každou cenu. Mery už delší dobu přemýšlí jak mu to řekne a běh dalších událostí jí k tomu přinutí.
Je normální den,  na urgentu opět šrumec,  ale.
L:  Hele koukni se?
Pobídla Mery aby se šla kouknout k počítači.
M:  Šipkový turnaj dvojic, zítra na Stříbrňáku?
L:  No
M:  A s kým bych tam měla jako jít?
L:  Co třeba Hoff všimla jsem si,  že se poslední dobou už moc neštvete
M:  Moc ne,  ale štveme
L:  Mohli byste hrát spolu,  jste spolu nepřekonatelný
M:  Super no
Vypustila to z hlavy,  ale pak jí napadlo,  že by mohl jít i Rasputin s Jirkou.
Domluvili se,  David i ostatní souhlasili a druhý den naše čtveřice vyrazila na turnaj. Všichni moc dobře věděli,  že je to turnaj hlavně Mery a Davida.
Přišli tam a věděli,  že musí porazit několik dvojic. To je i spojilo. Oba jsou ohromně soutěživý a myšlenka výhry,  byla silnější než vzájemný odpor.
Byli 100% soustředění na jediný cíl:  střed terče
S kamenným výrazem se Mery chopila šipek a napřáhla se. Těsně nad středem.
David si asi nevědomky svíral palce a šeptal:  Pojď!
Mery pak několikrát trefila střed a jeho těsné okolí.
Vyměnili si pohledy a šel David.
Mery nervózně podupávala na místě.
A když hodil poslední šipku.
M:  Jooo!!
Zakřičela
Naházel neskutečný skóre a výhru v prvním kole mají na dosah. Plácli si.
Stoupli si vedle sebe a sledovali každý protihráčův pohyb.
Asi nevědomky se jejich ruce začali přibližovat až se chytili.
Pevně si je svírali a čekali na to až dohází.
Mery si všimla toho,  že se drží za ruce,  ale nic neřekla,  nevadí jí to když je to v zápalu boje.
Vyhráli první zápas!
Pomalu jim povolovali ruce. Poplácali se po zádech a se soupeřema si podali ruku. Mohli si jít dát do baru skleničku,  ale teď hráli Roman a Jirka a tak je sledovali a povzbuzovali.
Taky vyhráli.
Takhle to šlo několik zápasu. Mery a David vyhráli s přehledem a Roman s Jirkou taky vyhrávali,  ale vždy jen o fous.
Jednou nestačili na jednu dvojici a v semifinále vypadli.
Už bylo asi 10 hodin a na všechny postupně padla únava.
Nastalo finále,  Jirka s Romanem už šli domů,  ale Dary museli zůstat.
První šli hrát protihráči.
Naházeli fantastické skóre.
Mery šla házet. David jí ukázal,  že drží palce a pousmál se.
Opět skvělý výkon v podání Mery. Teď je na Davidovi jestli vyhrají. Mery se s kamenným výrazem soustředila na jeho šipky. Tak moc chtěla vyhrát i když o nic moc nešlo. Šlo jen o malou soutěž.
Mají spolu nahráno několik večerů v non- stopu.
David hodil všichni s kamenným výrazem čekali na skóre.
David a Mery vyhráli o 5 bodů.
Mery zařvala
M:  Joo!!
David zvedl ruku na znamení vítězství. Mery se k němu rozběhla a obejmuli se. Byli tak hrozně rádi,  že to vyhráli.
Když se odtrhli usmáli se a šli si převzít ceny.
Vyhráli šampus a dostali medaili.
Bylo léto a tak si vzali šampus a šli si sednout ven. Bylo docela pozdě.
Sedli si vedle sebe na lavičku a David odbouchl špunt.
Skleničky neměli,  prostě to pili rovnou z láhve.
D:  Dobrá práce
M:  Nápodobně,  už jsme se docela sehráli co?
D:  Asi jo...
Oba byli nejistí,  nevěděli,  co se děje v jejich hlavě. Měli tam docela zmatek.
Zadívali se navzájem do očí.
David zajel rukou Mery do vlasů. Vlivem okolností a šampusu se několikrát políbili.
Pak se o sebe opřeli. A koukali do blba.
D:  Chci abysi něco věděla
M: No?
D:  Mám maniodepresivní psychózu,  neléčím se
M:  Aha... Už mi to zapadá
D:  Vy jste... Ty jsi asi nadměrně slušná
M:  No... Chodím s Nývltem,  i když vím,  že to nemá vůbec žádnou cenu
D:  Tak to je dobrý😂... Zachránil jsem Bíbu experimentální nelegální metodou s názvem aplikace kmenových buněk( nezmiňovala jsem se o tom,  ale bude to pro další běh událostí dost důležitý)
M:  Tak to se připíše k dobru ne?
D:  Asi jo... Je dost pozdě nejdeme domů?
M:  Fajn
S ještě jednou lahví šampaňského se vydali k domovu. Celou cestu dělali kraviny a smáli se.
To ještě nevěděli,  že to bude složitější než mysleli.