David a Mery 2- Od začátku

Poslední den

Svůj štít ti odevzdám, vždyť stále tě na srdci mám.

Oba dva celé odpoledne přemýšleli jak si udělat poslední večer hezkým. Moc dobře jim to nešlo,  protože museli myslet na Nývlta. Mery sice obtisk na tváři zmizel,  ale jen čin v nich zůstal zašprajcnutý a ne a ne ho dostat z hlavy ven. Mery se bojí o Davida a David se bojí o Mery. Pomalu jim dochází,  že bez sebe nemůžou žít i když se rozčilují navzájem,  teda pošťuchují.
Oba jsou konečně šťastní.
Jak se blížil večer oba byli dost zamlklí.
Seděli ve vířivce a koukali se do prázdna. Nedělali kraviny nebo tak. Prostě jen seděli vedle sebe.
M:  Tak zítra jedeme domů
D:  Jo,  budeme mi to tady chybět
M:  To mě taky
D:  Ještě že jsem sem jeli,  jinak bych si neuvědomil, co bych měl změnit a nezačal si vážit toho co mám
M:  Konkrétně?
D:  Konkrétně bych si neuvědomil,  že mám tak úžasnou ženskou a měl bych si toho víc vážit a že...
M:  To já taky
D:  Ty mě nikdy nenecháš domluvit co?
M:  Ehmm... Promiň 😂
D:  A že jsem si uvědomil,  že chci s tebou být napořád a pořád
Vydechl, zadívali se navzájem do očí.
Přiblížili se k sobě a políbili se.
Usmáli se.
D:  Nebudeš to se mnou mít jednoduchý
M:  Já vím,  už teď to nemám jednoduchý,  ale díky tobě jsem konečně šťastná
D: To já taky
Položili na sebe hlavu a ještě chvíli tam byli.
Pak šli na večeři. Když si objednali.
D:  Počkej tady jdu jen něco domluvit na bar
M:  A co?
D:  No... To se dozvíš a přijde čas
Čekala a byla na mobilu
Najednou se tam objevil Nývlt( což se dalo čekat když je doba věčeří)
Ignorovala ho a psala si s Luckou
A:  Tak na něj čekáš?
M:  Jo šel pro mě připravit nějaké překvapení nebo co ale to tě nemusí zajímat
A:  Hmmm...
M:  Tak jestli je to všechno tak běž
Odešel... Pak slyšela ránu. Utíkala tam a tam seděl David a držel si nos.
M:  Bože co se stalo?
Starostlivě za ním přiběhla a hned se na to koukla.
Tekla mu krev z nosu,  rozražený ret a obočí,  monokl pod okem
D:  Ten idiot ke mně přišel a pořádnou mi ubalil a utekl
M:  Nývlt?
D: Jo
M:  Když si tady něco domlouval přišel za mnou a myslel si,  že jsme se rozešli a já ho vyhodila
D:  Aha
M:  Jsi v pořádku?
D:  Jo
Vzal si kapesník a šli si sednout ke stolu.
Zrovna přinesli jídlo.
D:  Dobrou chuť
M:  Nápodobně,  nebolí tě to moc?
D:  Ne dobrý,  jíst můžu
M:  Tak fajn
Pak šli na pokoj,  Mery se šla vysprchovat a David začal připravovat překvapení.
Vyšla ven a David seděl na posteli. Když jí zaregistroval chytil jí za ruce.
D:  Něco si obleč počkám na tebe na balkonu.
Kývla a on zmizel na balkónu.
Oblekla si rifle a bílé tričko.
Když vyšla málem se rozplakala.
Byli tam květiny,  spousta květin. Na stolku stalo šampaňské. Mezi tím vším tam stál pomlácený David.
D:  Uděláme si hezký poslední večer co ty na to?
M:  Jo... Ale... Ale to si nemusel
D:  Ale musel
Chytil jí za ruce a odkašlal si.
D:  Mery teď to bude trošku proslov tak ne,  že mi skočíš do řeči!
M:  Jo neboj
D:  Víš od začátku jsem věděl,  že při mě budeš stát v dobrým i zlým,  i když že začátku jsme to neměli moc jednoduchý. No a teď jsem tu s tebou,  s tím nejlepším co mě kdy potkalo. Až tady pryč od starostí jsem si uvědomil,  co pro mě znamenáš!  Řekl,  že chci s tebou být napořád a taky to tak bude. Sice to se mnou nebudeš mít vůbec jednoduchý,  ale to sama víš!
Mery jen kývla.
D:  Mery...
Pustil jí ruce.
Kleknul si.
D:  Mery vezmeš si mě?(otevřel krabičku s prstýnkem) Nemusíme se vzít hned třeba až za rok dva
Rozbrečela se. Nemohla tomu uvěřit,  že jí ten stejný David co s ním soupeřila v šipkách,  požádal o ruku.
M:  Ano,  vezmu si tě! Miluju tě
D:  I já tebe...
Nandal jí prstýnek
D:  A teď jsi jen moje
Políbili se,  sedli do houpačky,  drželi se za ruce a pili šampáňské. Okolo půlnoci donesl Mery do postele a víme jak to dopadlo.
Za tenhle týden se stalo víc věcí než za půl roku,  co spolu chodí.

1.Co bude dál?
2. Nějaký nápad na hádku?