Večírek

1K 20 8
                                    

In faded light,  you touch my body.
I can feel your hands on my skin.
---------------------------------------------------
Meryiny nevolnosti dávali celkem okatě na jevo,  že není Mery úplně ok jako normálně. Doma to bylo jedno,  ale v práci moc ne. Báli se aby to neprasklo dřív než to sami oznámí. Proto se to snaží Mery vždycky vydýchat, aby pořád nemusela lítat na záchod.
Je bílá jako stěna, a tak to neunikne bystrým očím její nejlepších kamarádek.
V:  Je ti dobře Mery?
M:  Jo, jo
L:  Jseš nějaká bledá
M:  To jsem normálně
V:  Nejsi Mery co se děje?
M:  Jsem asi málo spala nebo něco snědla
L:  Aha,  tak to
Věděla,  že to takhle dlouho nevydrží tajit a navíc když tak rychle roste. Musela si vzít větší mondúr aby to nebylo vidět,  protože ten před tím jaksi obtahoval její křivky. I Davidovi se to nedaři moc skrývat. Pořád se k Mery tulí a líbá jí.
Později doma
M:  Zítra jim to řekněme
D:  Taky si myslím,  vymlouvat se na to, že si něco špatnýho snědla,  málo spala a schovávat bříško do většího mondúru,  to by dřív nebo později prasklo
M:  A jak to řekněme?
D:  Že pro ně máme ještě jeden dárek
M:  Myslím,  že tohle fakt nebudou čekat
D: Taky si myslím
M:  Myslím,  že budou šťastní s námi
D:  Že jo... Moc se na něho těším
Mery seděla na židli,  klekl si k ní a přiložil ucho na bříško.
Mery ho hladila ve vlasech.
M:  Trochu ho už cítím, jestě nekope,  ale cítím,  že tam je,  dává o sobě vědět
Pak na něho pořádně přitiskl ruce
M:  Tady na pravé straně
D:  Ajo... On tam fakt je, je to náš malý zázrak,  je to neuvěřitelný
M:  Nojo... Malý Hofbauer,  je to neuvěřitelný,  že je tam náš syn a že to přišlo tak rychle
D: Miluju tě a děkuju za to,  že nosíš našeho syna
M:  To já děkuju tobě,  dal si mu život
D:  Pamatuješ jak jsme se tehdy srazilj v obchodě?
M:  Jo😂 a nebo jak jsme soupeřili v šipkách a jak jsme zvítězili?
D:  Jo,  to jsme se poprvé políbili
Druhý den měli volno a jdou na večírek ve 4.
Rozhodli se,  že vyrazí na procházku,  zasněženým parkem. Došli na druhý konec Rubavy, kde se jim staví domek.
Všechny byli tak napůl,  jen jeden ten největší, je téměř postavený. Teď v zimě je pochopitelně stavba pozastavena,  ale hned jak přijde jaro domek se dostaví a oni se můžou nastěhovat.
D:  Tak ten je náš
M: Fakt?
D:  Jo
M:  A neměl to být jeden z těch menších?
D:  Jo,  trošku jsem připlatil,  věští bude lepší ne?
M:  Jsi blázen
D:  Jo jsem do tebe
Po obědě se oblékli
Mery si vzala světle modré šaty:

D:  Jseš nádherná,  tak jim to budeme muset říctM:  Mrňousek je vidět viď? D:  To je,  určitě ho bude kusM:  No to bude když je ani ne ve 4 měsíci takhle velký a víš,  že šaty jim napoví? D:  A jak? M:  Jsou modrý ne? D:  A jo,  jsi geniální lásko...

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

D:  Jseš nádherná,  tak jim to budeme muset říct
M:  Mrňousek je vidět viď?
D:  To je,  určitě ho bude kus
M:  No to bude když je ani ne ve 4 měsíci takhle velký a víš,  že šaty jim napoví?
D:  A jak?
M:  Jsou modrý ne?
D:  A jo,  jsi geniální lásko
Když došli do nonstopu,  všichni kolegové na ně koukali. Ona si snažila zakrýt bříško rukama.
Nalili si přípitek.
B:  Ať se vám všem daří i v novém roce.
Ťukli si a Mery si jen lízla. Každý si toho všiml,  vždycky Mery vypije celou skleničku.
D:  Můžu něco?
B:  Jasně
Stoupnul si a chytnul Mery za ruku, ta si taky stoupla
D: My budeme tři
B:  Si koupíte psa😂?
D:  Haha,  my prostě čekáme miminko
V:  Já si říkala co té Mery je a nejsi zjevně v prvním měsíci co? 😂
Všichni se koukali na Meryino rostoucí bříško,  zvýrazněné stuhou
M:  No jsem v 14+2tt
B:  Pane jo,  gratulujeme
L:  A co to bude až to bude?
M:  Šaty!
B:  Šaty?
L: Myslím,  že malej Hofbauer když má Mery modrý šaty
Ma:  Tak na malýho Hofbauera
Zvedl sklínku a Mery si mohla dát v klidu džus.

Co si navzájem dají na Vánoce?

 David a Mery 2- Od začátkuKde žijí příběhy. Začni objevovat