Malému jsou tři měsíce a už krásně pase koníčky a pořádně se směje, ale když se mu něco nelíbí tak se vztekne a řve jako tur.
Dneska David odlétá na měsíc do Izraele. Bude 4 000km od malého a Mery. Hrozně se mu nechce, ale zároveň se těší. Mery s malým s ním jedou na letiště a Mery se pak staví u profesora.
Čekali v hale až vyhlásili Davidův let. Maly spinkal v kočárku tak ho David políbil na celicko a Mery mu padla do náručí a rozplakala se.
D: Mery neplač, za měsíc jsem zpátky uteče to ohromně rychle hm?
M: Já se bojím
D: Neboj, brzo se vrátím a něco vám přivezu
Dali si polibek
D: Miluju tě
M: I já tebe
Jejich ruce se rozdělili na dlouhý měsíc.
Mery mu zamávala a setřela si slzy.
Mavala mu dokud to šlo. Pak odjela za profesorem.
KH: Mery, ahoj, co ty tady?
M: David odletěl na měsíc do Izraele tak jsem se stavila
KH: Ty jsi brečela vid?
Ukázal na její oči mezitím co si bral prcka
M: Brečela no
KH: POJĎ dal
Usmal se na ni
KH: Ale roste Matýsek co?
M: Jojo má už přes 6 kilo
KH: No teda to je budulínek... Jo a vůbec se neboj David je šikovnej kluk a určitě to zvládne
M: Já vím
Po asi hodině pokecu se Mery vrátila domů, nakojila malého a šla uklízet. Vytrela, dala prát pračku, žehlila a vařila. Teď si bude vařit měsíc jen pro sebe. Pořád musela myslet na Davida, na to jak moc ho miluje, jak se o něj boji a jak velkou změnu učinil v jejím životě.
Co se stane za ten měsíc? (nemusí to být nějaká tragédie)
ČTEŠ
David a Mery 2- Od začátku
FanfictionDíky velkému úspěchu Dary je tu další kniha, tentokrát od začátku