Manželé

1K 25 5

od IsabelleCatrine

od IsabelleCatrine

M: Kdo to byl?
D: Táta, ty moje žárlivko!
M: A jo... A co chtěl?
D: Zítra přijede
M: Nebudeme to ještě nikomu říkat že ne?
D: Ne, neboj
M: Já bych to neříkala vůbec
D: Fajn
M: Hele a víš, že když sis mě pojistil tak že se mě jen tak nezbavíš?
D: S tím počítám, lásko, nejvíc se těším na to až budeme 3 a víš co bych si přál?
M: To fakt nevím?
D: Přál bych si chlapečka... Učil bych ho všechno co umím a tak
M: A co když to bude holčička?
D: Tak bude krásná jako ty a budu jí mít úplně stejně rád jako chlapečka, ale je přirozený, že si přeju syna ne?
M: No jasně, hele co když jsme to moc uspěchali, po roce a kus svatba, tři měsíce po svatbě jsem otěhotněla...
D: Mery, prosimtě, máme dost
peněz, máme se rádi, tak nebylo na co čekat, je zázrak, že čekáme miminko a ke všemu ještě tak brzo
M: Máš pravdu no...
Ukápla jí slza
D: Mery, lásko, neplač
M: Ale to je štěstím! Je neuvěřitelný, že se tak těšíš
D: To jsem si taky někdy nemyslel, že budu ženatý a budu mít dítě 👶
M: Hele nejdeme spát?
D: Dobře
Kolem 8 ráno někdo zvonil.
Oba samozřejmě ještě spali.
D: Kdo to sakra je?
M: Nebude to ten táta?
D: Asi jo
M: Hoď na sebe aspoň to triko
Pronesla Mery když se oblékala do županu a uviděla polonahýho Davida.
M: Dobrý den!
KH: Ahoj Mery
Řekl a vstoupil dovnitř. David seděl na posteli a mnul si oči.
KH: Snad jsem vás nevzbudil?
D: Nee, vůbec, my už tak 2 hodiny nespíme
KH: Haha..
Sedl si ke stolu.
M: Dáte si něco? Ale moc toho tady nemáme?
KH: Kafe?
M: Jo to máme
D: Takže co potřebuješ?
Přisedl si ke stolu a prohrábl si vlasy.
KH: Jde o výzkum
D: Co se děje?
KH: Nic všechno šlape jak má
D: Jo jasný tak co?
KH: Mají o tvůj výzkum zájem v Německu
D: A co já s tím?
Mery si sedla za nima a položila ruku na Davidovu.
KH: Jde o to, že bysi tam musel být tak 2 měsíce, jel bysi pozítří?
Podíval se na Mery
D: V žádným případě
KH: Proč jako?
D: To ti nemůžu říct, ale prostě ne
Mery si ho vzala stranou
M: Musíš jet!
D: Chci na tebe dohlídnout, teď se nesmíš stresovat
M: Nechci aby ses kvůli tomu omezoval
D: Prostě nepojedu
M: Jak chceš jen nechci abyses kvůli mě omezoval!
D: To je blbost
KH: Tak co?
Přerušil jejich rozhovor
D: Nepojedu i když Mery chce abych jel, ale nemůžu z jednoho prostého důvodu, který ti prostě neřeknu
KH: Nemůžu tě nutit
D: Navíc to nemám zapotřebí, peněz mám z výzkumu už teď dost
KH: Jo a to chcete pořád bydlet tady?
M: Nene, staví se za Rubavou domy tak se budeme někdy na jaře stěhovat
KH: Tak konečně využijete ty peníze
D: Nojo
KH: A jak vám to klape v manželství?
D: Klape, ještě líp než před bych řekl nevím jak to má Mery
M: Tak nějak
KH: Tak já musím, se stavte až budete mít cestu do Prahy
D: No...
Trochu ho nakopla
M: určitě, naschle
M: Proč si na něj tak přímočarej, bez emocí?
D: To bysi nepochopila
M: Myslím, že jo
D: Vždyť to víš
M: Vím, ale měl bysi ním začít vycházet, je to tvůj otec staral se o tebe a bude to děda tvého dítěte
D: Tak fajn budu se snažit s ním vycházet kvůli našemu dítěti, ale do Německa nejedu
M: I když ti slíbím, že na sebe pozor?
D: I tak nepojedu... Bojím se po vás a taky se může stát, že jsi těhotná poprvé a naposledy takže s tebou chci být každý moment
M: Je to od tebe hrozně hezký, ale co když je to tvoje životní příležitost může ti to změnit život!
D: To ty a malý mi změnilo život... Žádnej výzkum nepotřebuju, peněz máme dostatek
M: Nemá tě smysl přemlouvat co?
D: Ne nemá... Uděláš něco ke snídani prosím?
M: Jo jasný
Jak to bude nakonec s Německem a tátou?