David a Mery 2- Od začátku

Proslov

Bá:  Ježíš,  promiň to jsem nevěděla
M:  To nevadí nemohla jsi to vědět nějak to zvládnu,  jen aby to zvládl David,  ale tenhle den si nenechám zkazit... Už jdu za Davidem
Obejmuly se a Mery šla do síně
Rozhlížela se kde sedí Nina a uviděla ji vzadu,  ona naštěstí dělala něco na mobilu.
Stoupla si za Davidem
D:  Za jak dlouho to začne?
M:  Asi za 10 minut proč?
D:  Potřebuju na záchod
M:  Tak dělej!
David se rozběhl na záchod,  když se vracel zpět asi na něj zavolala Nina.
Ni:  Ahoj,  co ty tady?
D:  Jdu ženichovi za svědka a Mery nevěstě
Ni:  Aha... Mery jO?
D:  Jo Mery... Co na tom nechápeš,  vždyť víš,  že jsme manželé a čekáme dítě ne?
Ni:  Myslela jsem,  že Mery mít děti nemůže
D:  Může jak vidíš
Ukázal na Mery,  která už se koukala směrem k nim
D:  Promiň, musím jít za Mery za chvíli to začne
Přiklusal k Mery a chytnul ji za ruku. Všechno ji to řekl
M:  Doufám,  že nebude dělat problémy!
D:  To já taky... Začala hrát hudba a tak ztichli a ve hlavách se jim začali honit vzpomínky na jejich svatbu,  kde padlo rozhodnutí,  že budou mít miminko a ani nedoufali,  že za necelé 3 měsíce potom se to povede.
Mery se občas otočila směrem k Nině,  která civěla víc na ně než na snoubence. Mery měla z Niny trochu vítr,  ale není něco co by nezvládla.
Když skončil obřad jeli na hostinu.
Než vešli do hospody vzala si Bára Mery stranou
Bá:  Mery,  řekneš úvodní řeč?
M:  Vždyť nejsem připravená!
Bá:  Zvládneš to!  Ty jsi byla vždycky skvělá  v tomhle
M:  Tak fajn a jdi fakt krásná nevěsta
Bá:  A ty krásná svědkyně
M:  Haha... Tak pojď
Sedli si na svoje místa a Bara si stoupla a zaťukala do skleničky.
Bá:  Tak vítám vás tady na svatební hostině,  doufám,  že se vám tu bude líbit a teď předávám slovo ženě,  která je hrozně silná,  krásná a před rokem jsem ji byla na svatbě Mery Hofbauerová
Mery si stoupla a zhluboka se nadechla. Uviděla Ninu,  ale naštěstí na druhém konce stolu
M:  Děkuju Báře za možnost zúčastnit se i jejího štěstí. S Bárou se znám od gymplu a pak i z vejšky. Táhli jsme spolu dlouho až se naše cesty rozešli. Bára zůstala v Praze a já se vrátila zpět domů do Rubavy. Neviděli jsme se hodně dlouho do doby než jsem sestavovala seznam hostů naší svatbu a vzpomněla jsem si na moji vrbu z mládí. Pak jsme se potkali nahodne na dovolené a už to bylo na trvalo. Teď mi dělá osobní porodní asistentku a moc ji děkuju,  že bude se mnou při porodu malého Hofbauera. Kdo ví,  třeba i já budu jednou její osobní porodní asistentka. Jinak moc děkuju Baru,  že jsem tady měla možnost promluvit i když jsem to vůbec nečekala. Přeju vám hodně štěstí a hodně lásky a tak
Všichni Mery zatleskali a Nina se dívala do země. Pak šla Mery na záchod a Nina šla za ní.
Co jí řekne?