Only Angel {H.S}

Part 26

Harry

Po tom co mu to Niall řekl už bylo jen ticho. Když jsem nakoukl do obýváku, seděli tam spolu v objetí. Jeho táta mu říkal, že je jedno, čí je Niall biologicky, ale je prostě duševně jeho. Bylo to hezký.

Přišlo mi blbé tam stát a poslouchat je, tak jsem šel za tátou, který seděl u baru v kuchyni. Vyhnal jsem ho z obýváku, aby měl Niall soukromí.

"Tak co teď?" Zeptal se mě táta, hned co jsem si k němu sedl. Vlastně se ho to vůbec netýkalo, Emily nezná, ale prociťuje tohle všechno stejně jako já. Blbě.

"Počkáme do rána. Ráno za ní pojedeme. Já se jen strašně bojím, tati." Řekl jsem a svůj pohled jsem upřel na bílou zeď přede mnou.

"Já tě chápu. Musíme věřit v to, že bude všechno v pořádku." Pronesl táta a k ústům si přiložil skleničku s nějakým alkoholem. Whiskey bych tipoval.

Na chlast jsem neměl teď ani sebemenší chuť. Říká se, že se tak zapíjí žal, ale já to nikdy nedělal. Piju jen když jsem v náladě.

Zrovna když jsem se zvedal s tím, že si dám sprchu, přišel Niall s tím, že si jeho táta šel už lehnout a že on už půjde taky. Jen jsme s tátou přikývli a každý jsme někam odešli. Vzal jsem útokem koupelnu.

Vypadal jsem jako duch. Byl jsem celý pobledlý a moje vlasy rozcuchané a značně neumyté. Vlezl jsem si do sprchy a nechal ze sebe vše smýt. Starosti jsem měl však pořád. Po sprše, kterou jsem potřeboval jako sůl jsem se ale necítil o moc lépe. Pořád jsem musel myslet na Emily. Vždyť jsme už v tuhle dobu měli jet na letiště. Místo toho mi leží v nemocnici a já ani nevím co s ní je.

Natáhl jsem na sebe čisté spodní prádlo a šel do pokoje. Marně jsem se převaloval na posteli s tím, abych našel nějakou polohu v které by se mi podařilo usnout. Byl jsem duchem úplně někde jinde. Byl jsem u Emily. Cítil jsem, že je ode mě tak daleko.

Sáhl jsem po notebooku a pustil si Teorii Velkého třesku. Čas začal utíkat rychle a už bylo půl šesté ráno. Čas vstávat. Svůj den jsem začal opět v koupelně a pak sešel schody do kuchyně. Už tu seděl Niall. Vida, nebyl jsem jediný kdo nespal.

"Taky si neusnul?" Zeptal jsem se a Niall se značně polekal. "Tohle už nikdy nedělej. Málem jsem měl infarkt, vole." Řekl Niall a trochu se pousmál. Je fajn, že nebyl v nějaké úplné depresi. Snad to vše dopadne dobře.

Za chvíli sešli dolů i tátové a po snídani jsme se vydali za Emily. Všichni jsme byli plní očekávání a strachu z toho co přijde. Do nemocnice jsme tentokrát jeli v klidu abychom neskončili na stejném oddělení jako Emily.

"Dobrý den, pánové. Emily se probudila, ale je stále na jednotce intenzivní péče. Je trochu otřesená, tak trošku opatrně. Sestře jsem řekl, že můžete do pokoje všichni najednou, takže žádné starosti. Až k vám přijdu, budete už muset odejít, jelikož slečna potřebuje odpočívat. Zatím se mějte" vychrlil na nás doktor hned u dveří nemocnice. Zřejmě si jel někam odskočit.

První dobrá zpráva je tu. Emily se probudila. Všichni jsme se na sebe šťastné koukli a pádili jsme za Emily. Sestra nás před vstupem do pokoje oblékla do plášťů a dostali jsme samozřejmě i poučení, že nemáme sedat na postel a vypojovat přístroje se zásuvek. Opatrně jsme otevřeli dveře od pokoje a spatřili jsme Emily. Vůbec nevypadala jako po autonehodě. To i já po ránu vypadám hůř.

"Harry!" křikla a já se k ní přitáhl. Strašně mi chyběla i když to byl jen jeden den. Měl jsem strašný strach, ale teď už ze mě vše vyprchalo.

"Miluju tě." Zašeptal jsem ji do ucha a ona se jen sladce zasmála. "Já tebe více" odpověděla a natiskla se na mou hruď.

"Dcero má a co já?" Pronesl s úsměvem její táta a já odstoupil. Niall a jeho taťka se tam s Emily  objímali a já s tátou jen na ně koukali.

"Mám tě rád" řekl mi můj táta a chytil mě kolem ramen. Tohle mi neřekl už strašně dlouhou dobu. Možná ho tato situace nějak změnila? Nevím. "Já tebe taky" odpověděl jsem a položil mu svou hlavu na jeho rameno. Momentálně jsem měl ještě víc nez předtím. Měl jsem toho víc, než všechno. Ještě dostat Emily z nemocnice a bude to dokonalé.

Omluvte mě za tuhle úplně o ničem kapitolu, ale dnes mě opustil prostě duch s nějakými inspiracemi a taky mi není vůbec dobře. Snažím se a pořád dodržuji to, že vydávám kapitolu každý den❤ někdy to je fakt těžký, když ale já vás fakt miluju❤

Užívejte pátek a já jdu pokračovat v pití čajičku a spánku.❤