Only Angel {H.S}

Part 31

Zayn

Fajn, nebudu vám lhát. Tohle mi přišlo trošku úchylný. Nejprve všude říkají, jak jsou brácha a ségra a teď tohle? Jakože co že? Co by na to asi říkali ve škole? Je pravda, že Niall je ten typ člověka, kterému je jedno, že se o něm něco povídá. Po dlouhé odmlce jsem se ale musel zeptat.

"No a co teď?"

"Já nevím, odjedu někam pryč, dokončím si ten jeden ročník někde jinde a nebo si dám dálkový. Každopádně se už nevrátím ke Stylesovi a ani k Emily. Nemůžu jí po tomhle vídat." Dokončil Niall a já byl rudý vzteky.

"To mi chceš říct, že jako kvůli holce opustíš kamarády? Tátu? Školu?" Řekl jsem a nemohl věřit vlastním uším. Tohle byl pěkně blbej nápad.

"Tak přestoupím do jiné třídy, nebo já už nevím" pronesl se svěšenou hlavou Niall a opravdu vypadal vcelku hotově.

Bylo mi ho líto. Je to hodnej kluk, ale má špatný výběr co se týče holek. Je zadaná a do nedávna ze sebe dělali sourozence.

"Prostě se jí nebudeš všímat a hotovo. Taky se s ní nebudu bavit a ty nebudeš sám, co ty na to? Můžeš bydlet na intru, tady se mnou, mám tu místo." Řekl jsem a bouchl Nialla do ramene. Po půl hodině přemlouvání souhlasil.

"Tak fajn, ale prosím, nezajel bys mi tam pro oblečení?" Zeptal se a já jen přikývl a zvedal se. "Nemusíš teď." Vyhrkl a podíval se překvapeně na mě.

Na nic jsem nečekal a už jsem razil ze dveří intru. Zítra jdeme do školy a bude potřebovat učení a hlavně svůj kartáček a tak. Když už jsem byl před Harryho barákem, všude se svítilo. Šel jsem sebejistě ke dveřím a dvakrát zazvonil na zvonek.

"Je Zayne, potřebuješ něco?" Zeptal se Niallovo táta a vypadal tak nějak nejistě. Asi ví, co se stalo nebo byl přímo u toho.

"Mohl byste Niallovi zabalit věci? On už tu bydlet nebude a nechtěl sem jet" vysvětlil jsem a jeho táta jen přikývl a na nic dalšího se neptal. Mezi dveře však vběhla Emily.

"Zayne, kde je? Co se mu stalo? Proč nepřijde?" Začala ze sebe soukat Emily a slzy se jí valily z očí. Bylo mi líto ji takhle vidět, ale nebudu se do toho nějak extra plést.

"Hele, Emily, nezlob se, ale jestli chceš něco vědět, napiš si Niallovi. Nebudu ti nic říkat bez jeho svolení. Měl k tomuhle všemu důvod." Odpověděl jsem a rozmáchnul jsem rukama směrem na Stylesovo velký dům.

"Ale jedno ti řeknu. Niall je sakra hodný člověk a ty to musíš vědět víc než já. Tohle mu strašně ubližuje. Emily, miluje tě asi už 3 roky." Dodal jsem a už tu byl jeho táta s velkou cestovní taškou, kde měl Niall věci.

"Děkuju" pronesl jsem směrem k jeho tátovi a Emily tam stála jako opařená s ústy otevřenými dokořán. Rozešel jsem se směrem k autu a nastartoval. Ani jsem se nenadál a byl jsem opět před naším intrem. Schody jsem bral po dvou až po třech abych už byl na pokoji.

Niall

" Tu máš" hodil po mně tašku s věcmi Zayn a rozvalil se na postel.

"Byla tam?" Zeptal jsem se Zayna na otázku  narážející na Emily. Vytáhnul se do sedu a promnul si oči.

"Udělala tam pomalu scénu a brečela. Ptala se kde jsi, co ti je a tak. Měl bys jí alespoň odepsat, brácho." Odpověděl a já se zamyslel. Měl bych ji odepsat a nebo ne? Zapnul jsem si telefon a podíval se na zprávy.

Emily Livengreen: Nialle, prosím, vrať se.

Emily Livengreen : Nialle, kde jsi?

Emily Livengreen: Prosím, odpověz mi!

Emily Livengreen : Nialle, prosím, strašně mě to mrzí

A mnoho dalších podobných zpráv. Začal jsem ťukat prsty na klávesnici a zprávu odeslal. Nebylo to něco extra dlouhého, ale lepší něco než nic.

Niall Horan: Jsem v pohodě. Neměj péči.

Emily Livengreen: Nialle, prosím, vrať se. Moc mě to mrzí

Niall Horan : Ty si vždy dostala to, co jsi chtěla. Já se trápil tři roky a pořád to trvá. Nenávidím se za to, že jsem se do tebe zamiloval. Miluju tě a zároveň nenávidím za to, jak mi to ubližuje.

Lol popravdě? Dneska jsem neměla vůbec čas, ale je to tady❤

Užívejte, užívejte a užívejte xx
Papalala