Only Angel {H.S}

Part 37

V minulém díle jste četli:

"Co s tebou sakra je?!" Vykřikl trenér a než jsem se stačil jen nadechnout, Styles otevřel tu jeho hubu.

"Odkopla ho Emily Livengreen. No pane trenére, řekněte, není to zvrhlý, když chce kluk ojet svou vlastní sestru? " Řekl a začal se smát. Zbytek týmu samozřejmě také.

Tak tohle ne, kamaráde.

Emily

Protože už jsem měla po škole, mohla jsem si konečně oddechnout. Dnešek byl ve škole fakt dlouhý, nudný a hlavně bylo ve třídě strašně dusno. Máme s Niallem hodně společných hodin. Hodila jsem mu i papírek na lavici. Nechtěla jsem aby věděl, že to je ode mě, tak jsem se naklonila k zemi, jakože mi něco spadlo. Jen se rozhlédl okolo, usmál se a papírek odhodil.

Chci aby to mezi námi bylo jako dříve. Takhle to je totiž strašný. Házíme na sebe celý den jen vražedné pohledy. A Harry s Niallem? Musím Harryho držet aby nic nezkoušel na Nialla. Jsou jako malé děti.

Mimochodem, zítra se stěhuje můj táta pryč do nového domu. Je asi o dva bloky dál, takže nic hrozného. Nevím, jestli mám jet s tátou a nebo tady zůstat s Harrym. Popravdě.. nejsme s Harrym moc dlouho, takže nevím, jestli by nám společná domácnost vyhovovala. On říká, že to je dobrý nápad a že to bude super, ale nejsem si jistá. Asi bych to udělala tak, že odjedu s tátou a třeba časem budu bydlet s Harrym. Ne že by nebyl jeho táta v pohodě, ale taky mi to přijde blbý, bydlet v cizím domě.

Každopádně, když jsem tak přemýšlela nad tím Niallem. Možná to pro něj bylo opravdu moc najednou. Upřímně, je mi ho i líto. Jestli tohle všechno trvalo tři roky.. Když si vzpomenu co všechno jsme spolu dělali.. nestyděla jsem se být před ním třeba jen v ručníku a nebo spodním prádle. Musí mít tak velkou sebekontrolu.

Hodiny ubíhaly strašně pomalu a já jen čekala až přijde Harry z tréninku. Šla jsem si sednout do kuchyně, kde byl i Harryho táta.

"Jejda, ahoj Emily. Nechceš něco k jídlu?" Optal se vřele s velkým úsměvem se posadil naproti mě.

"Ne, děkuju. Už jsem jedla." Odpověděla jsem a vzala si jeden z časopisů, které ležely na stole.

"A co ty s Harrym? Všechno v pořádku? Plánujete budoucnost?" Pronesl a s hraným nezaujetím si pročítal noviny. Budoucnost?

"Jsme v pohodě a o budoucnosti jsme ještě nepřemýšleli. Co se má stát, stane se." Řekla jsem snad největší hovadinu co ze mě mohla vypadnout a schovala jsem se za stránky časopisu.

"Vždyť už jsi holka na vdávání."

Tak prrr. Svatba? Já? Harry? To nemyslí vážně, že ne?

"Tak o tomhle neuvažujeme." Pronesla jsem s lehkým a zaskočeným smíchem. Jeho táta sklopil noviny a vypadal tak nějak.. překvapeně? Nedokázala jsem odhadnout situaci a byla jsem tak nějak ztracená. Myslel to tak, jestli s Harrym plánujeme svatbu? Takže já si nejsem jistá co se týče bydlení s Harrym a měla bych se s ním vdávat? Celkem vtipný.

"To nebyl vtip. Em-" chtěl něco říct, avšak ho přerušilo vyzvánění jeho telefonu. Děkovala jsem za to bohu a všem svatým. Náznakem se omluvil a odešel do jiné místnosti. Byl to občas zvláštní člověk. O chvilku později odešel a řekl, že se vrátí až pozdě večer. Faaajn a jsem tu zase sama. Netrvalo to však dlouho. Asi deset minut na to vpadl do domu Harry. Byl celý omlácený a měl roztržené obočí.

"Pane bože, co se ti stalo?"

"Zakopl jsem na fotbale"

Žeru ti to, fakt že jo, Harolde.

"Nelži mi. S kým jsi se zase porval?"

"S tvým povedeným bratříčkem" Na slovo bratříčkem dodal posměšný důraz a dodal " Neboj, ten to určitě odnesl víc než já"

Nová kapitola je tuu. Užívejte, užívejte, mějte se rádi, množte se, čtete tuhle hrůzu a mějte se pěkně!

Ilysm xx