Herec ✓

Výpověď mozku a zbláznění srdce

Ty jasně modré oči patřící asi stejně starému blonďákovi na mě zaujatě zíraly. Ani jsem si nevšiml, že má ústa byla mírně pootevřená do údivu. Co mám říci? Proč tu je? Není to divná náhoda? Existuje vůbec náhoda?  Na jeho tváři hrál menší úšklebek. Nervózně jsem polkl a otočil se na něj celým tělem. Hleděl jsem do výše, protože na mě hleděl z vyššího patra zapírajíc se o šedivé zábradlí odrážející světlo z lustru. 

,,Já -" Chtěl jsem začít něco říkat, ale on mi skočil do řeči tím jeho příjemně znějícím hlasem s cizím přízvukem. Řekl bych, že je odněkud z Itálie, ale čeština mu šla nádherně. ,,Promiň, že jsem nezastavil a nezjistil, jestli jsi v pořádku. Spěchal jsem..." Jeho hlas zněl trochu podrážděně a zklamaně ze sám sebe. Mířil pomalejším tempem ke schodům. Bylo to úžasné, vidět jej znovu a ujistit se, že to byl opravdu on. Vlasy mu lítaly do stran, úsměv byl přátelský a široký. Oči kouzelně modré s kapkou neonově nebeské... Už vím, proč na něj tolik všichni letí. Byl vyšší než já i když nebyl na tom jeho skateboardu. A jeho styl oblékání bylo úžasné - Modrá košile rozepnutá a pod ní bílé tričko, klasické šedivé rifle a Converse boty černé barvy. Ani jsem netušil, že bych ho někdy v životě mohl znovu potkat - ale stalo se.

,,Byla to moje chyba." Nervózně jsem se usmál. Hlavně jsem nechtěl mluvit o tom, že jej sleduji jako blázen na YouTube a úplně zbožňuji jeho tvorbu, protože tohle musí slyšet pořád a musí mu to být otravné. Náhle mě ale popadla jedna otázka úplně ve stejnou chvíli, když on se na ni začal ptát taky. ,,Co tu vlastně děláš?" Náš hlas byl úplně srovnaný a společně zněl i poměrně dobře. Blonďatý kluk, kterého jsem znal jen pod přezdívkou Wextris (#shodanahodjemozna), se začal smát a já společně s ním. Jeho hlas byl dokonalý i v reálu a nejen na videu. Když se přestal smát, tak celý jakýsi červený v obličeji ze smíchu začal mluvit. ,,Viděl jsem tě a tak mě zajímalo jestli to jsi ty s tím pánem." 

On... On sem šel jen kvůli tomu, aby mi mohl říci, že se omlouvá? On sem přišel kvůli menší nehodě? 

Ihned jsem zrudl. Do tváří se mi hrnula červeň, nevěděl jsem co na to říci. ,,Um... Aha... Já vedl sem toho slepého pána. Byl před mým domem a já ho jen tak tak stihl chytit, když jel kamion." Asi jsem až moc mumlal, protože z pěti metrů se stal najednou metr naší vzdálenosti. Wex mi podal ruku a při tom řekl své jméno. ,,Jsem Liam." Jeho úsměv mě stále dostával do fáze, kdy jsem byl červený a přemýšlel nad tím, co jsem zač, protože se červenám kvůli milosti kluka. Jeho jméno bylo hodně pěkné, příjemné na vyslovení a celkově k němu pasovalo. ,,Damian" Mírně jsem se usmál. 

Ale pak se mě na něco zeptal...

,,Kámoši?"

Srdce se rozbušilo... Mozek si šel asi na výlet... Úplně ve mně hrklo.