Nový přítel

995 56 9
                                    

,,Někdy si představuji, že západ slunce jednou spojí mě a osudovou lásku v jedno. Jen to němé sezení na pláži u našeho rybníka, těch pár listnatých stromů tvoří stín. Oranžová by začala pomaličku z nebe odplouvat tak stejně jako světlo toho slunce. Červánky by se začínaly tvořit v temnou oblohu plnou svítících hvězd. Začala by být slyšet hudba z nedalekého divadla, auta by pomalu utichala, ale nepřestala by jezdit." Přiznám se Evelyn v autobuse, jež byl okupován prázdnotou natolik, že mé tiché mluvení mi připadalo moc hlasité.

Evelyn jen tiše přikývla. ,,Proč jsi mi to neřekl?" Zeptala se a mě začaly zžírat ty nejhorší věci. Co když se dozvěděla o -

Tupě jsem zíral do sedadla před námi. ,,Nemusíš mi tajit, že jsi gay. Vím to už dlouho." Sakra - sakra - sakra- SAKRA! Můj pohled spadl až dolů k lemu mého trička. ,,Já... Promiň..." Styděl jsem se za to. 

...

MOMENT

...

,,ALE JÁ NEJSEM GAY!" Vykřikl jsem na ni zhurta. Ona vypukla do toho jejího šíleného upištěného smíchu. Alespoň jde poznat, že je to smích od srdce. Šťouchla do mě pěstí a já celý rudý se snažil o úsměv, jenže mě mé chování úplně rozmixovalo mozek na nanočásti. 

Raději jsme to už neřešili.

Time 9:15

Dorazili jsme až ke dveřím menšího domu s bránou do zahrady. S věci v batohu, který nosím obyčejně na jednom rameni, jsem vyčkal, až ta praštěná holka otevře dveře. Vytáhla klíč, cosi zamumlala a vešla do domu. Vešel jsem ihned za ní a dveře zakoukaně na nábytek zavřel. Zuli jsme si boty a ona šla po špičkách ihned do patra po schodech. Následoval jsem ji. 

,,Asi spí." Šeptla a jako střela vlítla do jednoho ze tří dveří hnědé barvy. Zpomalil jsem a zastavil se až u dveří, kam vlítla. Slyšel jsem tam její smích a čísi unavený mumlání. ,,To už je devět?" Byl to klučičí hlas, určitě ho znám... Ale kdo to je, to nevím.

Nakoukl jsem zvědavě do místnosti a pomalu vešel. Byl to obyčejný pokoj studenta, kluka, co rád hraje na počítači. ,,Jsme tu první a ano, už je dokonce asi kolem devět dvaceti." Zasmála se.

Můj pohled spočinul v jeho vlasech. Blond barva s malinkými pramínky kaštanově hnědé. Ty bych poznal snad všude. Je to on. Evelyn na něm obkročmo seděla a nakonec ho pustila. ,,Ahoj..." Zívl ospale. ,,Jsem Dominic." Představil se a vylezl z postele. ,,A-ahoj, Damian." Usmál jsem se nervózně.

Takže... Youtuber a ten, co mě málem srazil... Jsou dvě rozdílný osoby?

Pravda, on měl trochu hnědé, Liam ne. 

Na chvíli se taky zarazil. ,,TY VOLE EVEE!" Rozesmál se. Měl tak krásně medovitý hlas. A to pyžamo s jednorožcem a nápisem "The boss" mu slušelo. Připadal mi i přes tu duhu tak úžasný... ,,To je fakt ten kluk." Dodal vyjukaně. 

Jenže já pořád tak trochu mimo a celý rudý přemýšlel do koho jsem se to vlastně zamiloval...

Herec ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat