Herec ✓

Opilost nezná meze

Ani nevím jak jsme se všichni v deseti lidech začali bavit o alkoholu a dokonce k němu přešli pomocí Člověče, napij se. V barevných skleničkách se míchaly zbytky různého alkoholu, od vodky, přes irskou whiskey až po medoviny. Vždy jen kousek něčeho, aby to prej doma nepoznali.
To by mě zajímalo kdo by kontroloval ty už dávno otevřený flašky.

Nebudu vám povídat o tom, jak jsme se bavili o ponožkových raketoplánech, slunci do kapsy a nebo třeba o jednorožcích s rohem na hřbetě - dobře, tady je trochu zajímavá myšlenka... Kolik holek by se snažilo toho jednorožce získat a jak by na něm seděly?

Já moc nepil, nebyl jsem na to zvyklý, ale přesto jsem v sobě cítil malátnost a veselou náladu i přes narážky na teplý - bylo mi to ukradený úplně. Dominic stále něco vyprávěl co dělali za bordel s klukama třeba na skládce. Mně, jakožto opilému a zaujatému, přišlo všechno zajímavé, vtipné a kouzelné. Ale nedával jsem to raději moc znát.

Na to, jak málo všechny znám, jsem si je zamiloval docela rychle (přátelsky).  Vedle mě seděla mně věrná nejlepší kamarádka, na druhé straně Alex.  Černovlasý kluk s pihovatým obličejem, brýlemi na nose a neustále úchylnými narážky. Vedle Alexe seděl zase Jamey - taky moc fajn kluk, staral se tu o veškerý alkohol. Měl bláznivě žlutohnědé oči, blonďaté vlasy a byl celý trochu oplesklý. Říkali mu velmi odborně - křeček. Vedle křečka seděla Šárka, která byla prý z České republiky (já to ani neznám, to je asi nějaká malá díra v Africe). Šárka je hnědovlasá dívenka s jasně modrými oči a plnějšími rty. Sice moc ženských tvarů nepobrala, ale furt její povaha pohodáře je úžasná. A pak tu byl naproti mě on. Vždy, když se snažil nějak navázat kontakt se mnou, nevěděl jsem co odpovědět. Vyhýbal jsem se stydlivě jeho pohledům... Ale jeho jsem vám už popisoval. Vedle něj sedí druzí Weasleyovi - alespoň se jim tak říká. Je to Thomas a Ricky. Oba zrzaví s hnědými oči, jediné, co mají jiné, je délka vlasů. Rick je má spíše střižené do emo účesu a schované trochu v čepici.

No, a to je tak asi všechno. Podle mých propočtů je nás tu kolem osmi lidí.

Nikoho z nás za tu dobu nenapadlo nic ohledně školy.

,,Flaška!" Vykřikl najednou Křeček. Všichni samozřejmě souhlasili, kromě... Samozřejmě kromě mě. Já nestihl ani říct jo, bez toho, aniž by se mi na chvíli zamotal jazyk. Ale teď bych souhlasil snad s čímkoliv.
Křeček vzal flašku. ,,Líbačku a nebo pravda nebo úkol?" Zeptala se Šárka. Její jméno se mi bude stoprocentně špatně vyslovovat. Odhlasovala se pravda nebo úkol. Prej je na to málo holek a holky sedí naproti sobě... Takže by tu to prej bylo teplo jak  na Sahaře. Homofobi a jejich kecy. Jediné, čeho jsem si všiml, je, že on se nepřidal do posměchu.
,,Trest za nesplnění je políbení protějšího člověka!" Dodal Křeček se smíchem. Koukl jsem na chvíli vyjukaně na Dominica, který se jen na Křečka usmál.
Roztočená flaška ukázala ihned napoprvé na Alexe, který se musel párkrát zatočit a pak otevřít Thomasovi flašku piva. Napodruhé to schytala moje chuděra. Měla otázku ohledně toho, jestli se jí líbí jeden spolužák. Zavrtěla hlavou a jeli jsme dál...
Po několikátém kole to padlo na mě. Na koho jiného, že?