Láska je jako když se houpete na houpačce. Někdy jste úplně nahoře, máte pocit, že letíte. Pak jste zase dole. Ale každá opotřebovaná a přetížená lanka držící houpačku se jednou roztrhnou...
Týden, co jsem nezvedal ani jeden telefonát z domova, žil u svého přítele. Naše denní rutina byla jednoduchá:
1. polibkové probuzení
2. škola a práce
3. vyzvednutí mé maličkosti ze školy
4. dorazit k němu domů, najíst se, učení, domácí práce
5. volný čas, aneb sex, filmy, povídání, mazlení a cokoliv dalšího
Teď už všichni víte, co jsem dělal celý týden. Byla další středa, týden od onoho incidentu. Máma mi začínala chybět, byl jsem čím dál více napruzený a protivný. Dominic byl nějakou partou nazván buznou a trochu se prý stal nešťastný incident v kavárně. Ani jeden jsme neměli náladu na nic. Já chtěl být sám, on taky. Byla to tichá domácnost.
Po mlčivém rozhodnutí se, že půjdeme do sprchy spolu jako ostatně, jsme tak učinili. Ani jeden nepromluvil. Oba nás něco prostě kouslo do zadnice, ani jeden nebyl s příjemnou náladou připraven.
A pak to začalo jít v ten den z kopce.
,,Co jsem ti udělal?" Zeptal se ležíc v posteli. ,,Nic, jen se nechci vtírat. Celý den po mně koukáš jako kdybych byl vetřelec." Zamumlal jsem. ,,Prvně koukni na sebe."
Hádka se stupňovala. Dokonce jsme oba už stáli dost daleko od sebe. Začínal jsem dost pochybovat o tom, že tu chci zůstat na noc. Teď už se mi chtělo domů ještě víc.
,,Já se s nikým nezatahuji, chodím normálně do práce! Prostě jsem školu ukončil dřív, no a?!" ,,Určitě abys mohl být s tím pěkným Vietnamcem." Dodal jsem. Oba jsme na sebe chrlili mnoho blbostí, které byly dokonce i lži. Oběma tekly slzy po tvářích. Otec naštěstí nebyl doma, takže nás nikdo neposlouchal.
,,KOLIKRÁT TI MÁM, DO PRDELE, ŘÍKAT, ŽE JEN TY JSI V MÉM SRDCI?!" Vykřikl na mě, chytil mou paži a koukal mi hluboko modrým nebesem do těch mých hnědých očí. Jen kvůli prkotinám jsme se dost rozhádali. Vtipné, že?
Bylo to poprvé a naposledy, kdy jsme se hádali.
A to to dopadlo ještě k tomu velmi dobře. Objetím, společným omlouváním a usínáním s mou rukou na jeho zadku (opravdu nevím, jak se tam dostala- mimochodem, už jsem vám říkal o tom, jak moc krásný a pevný zadek má?). Byla to poslední hnusná věc v našem životě mezi námi...
Blížily se Vánoce. Blížil se Silvestr, na který se Dominic šíleně moc těšil a připravoval se na to s otcem velmi dlouho.
Jenže dost o budoucnosti - teď jsem byl nakupovat dárky s mámou, se kterou jsem se zapředl do konverzace ihned ve čtvrtek. Omluvila se nám oběma, otec to bral v pohodě prý už kdysi. Vše bylo perfektní.
On s námi na nákupech nebyl, jel si na nákupy zase s jeho tátou.
Vybírali jsme tátovi nové boty kvůli častým tůrám. Jeho druhou prací je totiž průvodce ve zdejších zámcích a hradech, takže nové a pohodlné boty se mu budou rozhodně líbit.
Nákupy s mámou byly mnohem klidnější než s Evee. Bavili jsme se zejména o tom, jak budou Vánoce probíhat. Samozřejmě jsem chtěl být i s Dominicem, ale on nemůže nechat tátu samotného. A aby se oba rodiče poznali na Vánoce se mi zdálo až moc ujeté. Jenže pro mou matku to byl očividně dost dobrý nápad.
Blížily se vánoce. Je dvacátého třetího prosince. Dominic byl doma, já též. Oba jsme si v noci psali o tom, jak se už na své první vánoční setkání moc těšíme. Všechno se dávalo do klidu...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Poslední SMS...
Poslední emoji...
Vánoce...
Blížící se Silvestr...
Jeho stěžování si na neustálé zvonění v hlavě jak v kostele...
