Herec ✓

No te preocupes, cariño

Můj pohled sjel po jejím oblečení. ,,Zdá se mi to moc výstřední." ,,Fakt?" Vykoukla na mě tím jejím oslím pohledem.

Začal mi vyzvánět mobil. ,,Kdo je to?" Pokrčil jsem rameny a zvedl hovor. ,,Máš na sobě něco, co mi patří." Ten hlas jsem poznal ihned. Zdál se mi jakoby dvojí, něco mi tu nehrálo. Otočil jsem se a ocitl se ihned v objetí dvou silných paží. Evelyn o tom musela vědět, jinak by mě na nákupy opravdu netáhla.

Nechtějte vědět jako moc jsem zprvu skučel, že nikam nechci jít. Já totiž čekal na mamku než dojede z práce, chtěl jsem s ní koukat na Titanic. Ale ona ihned volala mé matce, že jsem líný prase a nekulturní asociál jen z důvodu, že nechci jít ven. Dobře, možná někdy líně vypadám, ale já posiluji mozek myšlením a to je přeci také posilování ne?

...

Dobře, neumím se vymlouvat. Musel jsem jít ven i kdybych nechtěl nejvíc co to jde, matka se rozhodla, že se nesmím do rána vrátit - prý s ní souhlasí. Takže bylo v plánu si udělat dívčí jízdu s holkami, jenže ony to asi opravdu myslely jen jako dívčí jízdu bez kluků.

Jeho úsměv mou napruzenost odzbrojil. Usmál jsem se a objetí mu oplatil. Nevím, co se to mezi námi stalo. Vidím se s ním potřetí v životě a už vypadáme jako nějaký pár po několika letech. To alkohol - ten nás seznámil tak moc časně. Ale přes tohle všechno jsem moc dobře věděl, že na opravdový vztah s klukem připravený nejsem.

Ani jsem si nevšiml kam zmizela Evelyn. Vyjukaně jsem se rozhlédl kolem a celý červený ve tváři zjistil, že jsme tu zůstali sami pomalu zapadlí v kabince. ,,Kam šla?" Ani Dominic to nevěděl. Zamračil jsem se a po chvíli si s ním vyměnil pohled. ,,To je taková -" Raději jsem zmlkl, nechci být sprostým člověkem.

,,Super holka, vše jde podle plánu." Zasmál se Dominic a já se ihned naštval. Tohle nejlepší kamarádka nedělá! Zapnul jsem si mikinu, mobil si v kapse upravil aby nevypadl ven a rozešel se pryč. Oni na mě tohle jen ušili! Evelyn mě tahala po obchodech jen z důvodu, aby mě tu nechala samotného! Tohle už bylo podruhé, co kvůli ní během pár dní utíkám pryč. A je to už podruhé, co se za mnou rozeběhl Dominic aby mě uklidnil.

Zastavil jsem se, nemá cenu utíkat. A taky kdybych přišel domů, byl by můj rodič - hlavní šéf kuchyně - naštvaný. ,,No super, nemám kde spát." Zamručel jsem naštvaně.

,,Můžeš u mně. S otcem jsem mluvil a dopadlo to tak, že už vím, proč nemám matku. Je taky gay." Usmál se a já to nechápal. Jak to může brát tak klidně? Nejistě jsem přivřel oči. ,,Ale žádný chlast!"

Jeho smích se rozezněl po dlouhé a zalidněné chodbě. ,,No te preocupes, cariño." Řekl mile a já se zamyslel nad tomu, co asi řekl.

Díky tomuhle jejich plánu jsem u něj měl spát znovu.

Nemyslím si, že tohle bude obyčejné přátelství.

Ani nevěřím tomu, že by se naše cesty zkřížily náhodou.

Přestal jsem sledovat YouTube.

Můj život se vrátil do starých kolejí.

Matka mě přestala nutit do divadelních her.

A já snil o pravé lásce.

O klukovi...